Aktual.: 11.06.2025 12:29
Praha – Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který dnes Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Mechanismus prověřování dodavatelského řetězce má podle zákona směřovat jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda ale zákaz dodavatele bude moci rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury.
Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebude podle úprav schválených Sněmovnou vydávat Národní kybernetický úřad (NÚKIB) vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Kabinet má stanovovat strategicky významné služby a posuzovat nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pochází.
Zákon, jehož část vychází z evropské směrnice, má podle vlády přispět k posílení kybernetické bezpečnosti Česka. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.
ANO neuspělo se snahou dostat bitcoinovou kauzu na program schůze Senátu
Opoziční hnutí ANO podle očekávání dnes neprosadilo projednávání bitcoinové kauzy na schůzi Senátu. Podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) by to zatím bylo jen vytloukání politického kapitálu jedním z politických uskupení a nepřispělo by to k obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Případem sporného daru kryptoměn ministerstvu spravedlnosti se má zabývat nejprve senátní bezpečnostní výbor, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09).
Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová před schůzí oznámili, že pokud neuspějí s projednáváním kauzy na řádné schůzi, pokusí se svolat mimořádné jednání. V úvodu schůze ale pouze navrhla, aby Senát uložil případ zařadit do programu příští schůze horní parlamentní komory 2. července a projednat ho také v ústavně-právním výboru a ústavní komisi. Vystrčil její návrh poznačil z procedurálních důvodů za nehlasovatelný, nikdo z ANO proti tomuto postupu námitku nevznesl.
Mračková Vildumetzová projednávání zdůvodnila mimo jiné nenaplněným očekáváním, že premiér Petr Fiala (ODS) sám o sobě bude informovat Senát o kauze, kvůli níž rezignoval na funkci ministra spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zástupci koaličního táboru upozorňovali na to, že Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS) plánuje kauzu osvětlit auditem procesů a pravidel, který udělá externí firma.
Ke svolání mimořádné schůze je třeba 27 podpisů senátorů, Mračková Vildumetzová jich má zatím 14 od členů svého klubu. „Věc se sice projednávala v Poslanecké sněmovně, jsme ale přesvědčeni, že by se měla probrat i na půdě Senátu. Všichni by měli dostat podklady a relevantní informace,“ uvedla předsedkyně senátorů ANO ke kauze, která čtyři měsíce před sněmovními volbami způsobila tlaky uvnitř koaliční vlády, ve které koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) doplňuje hnutí STAN.
Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS) chce veřejnost seznámit s výsledky prověrky seznámit do konce srpna, tedy před říjnovými sněmovními volbami, plánuje i další opatření. Mezi nimi jmenování koordinátora pro komunikaci o kauze, o osobě, která by se jím měla stát, chce jednat s opozicí.
Blažek dar pro ministerstvo v hodnotě miliardy korun přijal od odsouzeného za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Přijetí daru hájil tím, že na transakci nebylo nic nelegálního a že se neprokázalo, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. Odmítl, že šlo o praní špinavých peněz.
Sněmovna začala případ probírat na mimořádné schůzi minulý týden, schůzi ale neuzavřela. Opoziční ANO a SPD chtějí vyvolat hlasování o nedůvěře kabinetu, zatím neodevzdaly žádost. Schůze by se mohla uskutečnit v příštím týdnu.
Senát rozhodne o podobě pravidel volebních kampaní nebo o Lex plyn
Novela energetického zákona, známá jako Lex plyn, patří spolu s pravidly pro volební kampaně mezi nejsledovanější body schůze Senátu. Senát by dnes měl schvalovat také zákony týkající se kybernetické bezpečnosti, omezení odkladů základní školní docházky nebo novely o lesích a obchodu se dřevem
Novela energetického zákona má umožnit, aby paroplynové elektrárny zajistily dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při útlumu uhelných elektráren. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. Novela by mohla zkrátit povolovací procesy až o pět let. Senátní hospodářský výbor ale opětovně navrhl zrušit zavádění individuálních kontrol vybraných solárních elektráren.
Nová pravidla volebních kampaní rozdělila i vládní koalici kvůli záměru, aby se zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami stalo přestupkem s až dvoumilionovou sankcí. Sněmovna to nakonec odmítla, stejně jako senátní ústavně-právní výbor. Chce ale zachovat dosavadní úpravu dvoumilionového limitu na kampaň pro senátní volby. Chce tím nahradit Sněmovnou schválenou verzi, která limit nově stanoví jako součin dvou milionů korun a počtu volebních obvodů, v nichž byla zaregistrována kandidátní listina příslušné kandidující volební strany.
Zákon má pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období.
