Aktualizace: 26.03.2024 14:14
Praha – Výstava v Galerii hlavního města Prahy (GHMP) Nové realismy ukazuje v 313 dílech od více než 100 autorů, jak se mezi válkami žilo v Československu. Ve druhém patře Městské knihovny v Praze (MKP) jsou k vidění fotografie Karla Čapka či Josefa Sudka, malby Jana Zrzavého či sochy Otty Gutfreunda. Dobu meziválečného technického rozvoje připomenou i dobové reklamy, časopisy či filmová díla. Expozice se otevře ve středu, navštívit ji budou moct zájemci do 25. srpna. Zástupci galerie dnes výstavu představili novinářům.
Výstava chce v 15 tematických místnostech ukázat prvorepublikový život v Československu, jako třeba scény z kaváren, radost, ženskou emancipaci či národnostní menšiny, ale i odvrácenou stranu života ve městě i na venkově, chudobu a nezaměstnanost.
Podle kurátorů výstava představuje odlišnou interpretaci moderního meziválečného umění, než je obvyklé, a klade důraz na realistická díla, která se v době vzniku snažila reagovat na aktuální dění. „Namísto tradičně frankofonně zaměřené interpretace dějin umění nabízíme alternativní pohled na multietnický prostor meziválečného Československa ovlivněný proudem moderních realistických přístupů z Německa, Itálie, Nizozemí nebo Spojených států,“ řekl spoluautor výstavy Ivo Habán. Vystavené exponáty pochází od 50 soukromých i veřejných zapůjčitelů.
Výstava je podle spoluautorky výstavy Heleny Musilové jedinečná rozsahem a skladbou děl. „Úplně poprvé se vedle sebe v tomto rozsahu potkávají realistické malby a fotografie, ale i film, sochy a reklama z tohoto období,“ uvedla. Vedle známých autorů, jako jsou Zrzavý, Gutfreund či František Muzika, výstava obsáhne i méně známého libereckého Erwina Müllera, Gejzu Schillera z Košic či kosmopolitní Středoevropanku Ilonu Singerovou.
Každá z 15 místností přináší na umění dané doby jiný úhel pohledu. Námětem se autorům výstavy stala například proměna životního stylu, kterou zachycují portréty kouřících žen v salonech a kavárnách. Doplňuje je sestřih z filmu zapůjčeného z Národního filmového archivu Ze soboty na neděli režiséra Gustava Machatého z roku 1931.
Dalším tématem výstavy je práce a denní rutina v letech 1918 až 1945. Expozice v této části ukazuje soubor reliéfů předního představitele dekorativismu Jaroslava Horejce. Odvrácenou stranu pokroku ukazují díla zachycující chudobu, nevěstince a sociální problémy. Výrazným dílem je obraz Cypriána Majerníka Milenci na periferii, který zachycuje vraždu mladé ženy. „V Československu se s takto extrémní kritikou společenské situace zprostředkovanou výtvarným uměním setkáváme jen ojediněle,” řekla spoluautorka výstavy Anna Habánová. Jedna místnost se věnuje Dášence Karla Čapka, kde jsou k vidění první fotografie ze zpracovaného autorova archivu.
Vstup na výstavu bude pro dospělé za 200 Kč, studenti a senioři zaplatí 90 korun.
