Aktual.: 8.06.2025 11:46
Moskva – Oficiálně Rusko hlásá spolupráci s Čínou. Neoficiálně Moskva považuje Peking za nepřítele, který vznáší územní nároky na ruský Dálný východ. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na uniklý dokument ruské tajné služby FSB.
Dokument získala hackerská skupina Ares Leaks, která však neuvedla, jakým způsobem tak učinila. To znemožňuje definitivní ověření pravosti materiálu, deník NYT nicméně zprávu ukázal šesti západním zpravodajským službám, a ty ji všechny vyhodnotily jako autentickou. Dokument poskytuje dosud nejpodrobnější pohled do zákulisí ruské kontrarozvědné činnosti vůči Číně.
Prezident Vladimir Putin na veřejnosti označuje vztahy s Čínou za neotřesitelné a vstupující do „zlaté éry“, připomíná americký list. Uvnitř FSB však podle NYT existuje tajná jednotka, která Čínu vnímá jako hrozbu a varuje před její špionáží a pokusy získat ruské vojenské technologie či verbovat nespokojené ruské vědce.
Jednotka tvrdí, že Čína sleduje ruské operace na Ukrajině s cílem získat maximum poznatků o západních zbraních, připravuje si půdu pro možné územní nároky na Dálném východě, získává na úkor Ruska vliv ve Střední Asii a v Arktidě provádí špionáž pod zástěrkou těžby a výzkumu. Tyto obavy shrnuje podle NYT interní osmistránkový dokument FSB z konce roku 2023 nebo začátku 2024.
Rusko od zahájení své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navázalo s Čínou hlubší spolupráci, což změnilo globální rovnováhu sil. Rychle se rozšiřující partnerství je podle NYT jedním nejneprůhlednějších vztahů v moderní geopolitice, zároveň může mít rozsáhlé dopady.
Ruská ekonomika navzdory západním sankcím po invazi nezkolabovala, jak mnozí předpovídali. Zásluhu na tom má do velké míry Čína. Ta je největším odběratelem ruské ropy a dodává klíčové technologie, jako jsou čipy, software a vojenské součástky. Když se ze země stáhly západní firmy, nahradily je čínské značky. Moskva a Peking plánují spolupráci v řadě oblastí, od filmu až po výstavbu lunární základny. Prezidenti Putin a Si Ťin-pching mluví o partnerství „bez hranic“
Tajný dokument FSB nicméně podle deníku ukazuje, že partnerství hranice má. Ruské služby vnímají Čínu jako riziko a varují před jejím špionážním působením i snahou získat ruské technologie a vliv. Čína podle zprávy využila oslabení ruských bezpečnostních složek v důsledku invaze na Ukrajinu a zvýšila snahy o verbování ruských úředníků, expertů, novinářů a podnikatelů blízkých režimu.
Podle zprávy probíhá mezi Ruskem a Čínou „napjatý a dynamicky se rozvíjející“ špionážní souboj. Tři dny před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 FSB schválila novou kontrarozvědnou operaci s názvem „Entente-4“, zaměřenou na odhalování čínské špionáže. FSB nařídila svým agentům, aby zabránili úniku strategicky důležitých informací a osobně varovali občany spolupracující s Pekingem. Nařídila také sledovat uživatele čínské chatové apliakce WeChat.
Možné dlouhodobé spojenectví dvou autoritářských režimů, Ruska a Číny, s celkovou populací téměř 1,6 miliardy lidí a přibližně 6000 jadernými hlavicemi vyvolává obavy ve Washingtonu. Někteří členové administrativy prezidenta Donalda Trumpa podle NYT věří, že navázáním kontaktu s Putinem mohou USA oslabit ruské vazby na Čínu a předejít scénáři, kdy by „dvě jaderné mocnosti stály proti Spojeným státům“, jak varoval ministr zahraničí Marco Rubio.
Dokument FSB může podle NYT posilovat teorii, že s vhodným přístupem lze Rusko odtrhnout od Číny. Popisuje vzájemnou nedůvěru – například že i Čína používá detektory lži na své agenty po návratu domů, přísně sleduje 20.000 ruských studentů a snaží se verbovat Rusy s čínskými partnery jako špiony. Na druhou stranu ale skutečnost, že si Putin tato rizika zjevně uvědomuje a přesto vztahy s Čínou prohlubuje, může naznačovat, že Spojené státy mají jen malou šanci ovlivnit ruské směřování.
Obavy z rostoucí závislosti Ruska na stále silnějším Pekingu dominují celé zprávě. Není však jasné, jak rozšířené tyto obavy jsou v rámci širšího ruského vedení mimo kontrarozvědku. I spojenecké státy se ostatně mezi sebou běžně špehují.
