Aktual.: 12.09.2024 11:32
Praha – V Česku loni vypuklo 1262 požárů způsobených nevyhovujícím stavem komína. Jejich počet odpovídá průměru za posledních pět let. Vznícení sazí bylo příčinou 1123 loňských požárů. Celkem požáry od komína loni způsobily škodu 90 milionů korun a v jejich důsledku zemřeli tři lidé a 46 lidí bylo zraněno. Na tiskové konferenci Společenstva kominíků to dnes uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru (HZS) Vladimír Vlček. Podle prezidenta společenství Jaroslava Schöna odhalili kominíci loni 250 zadehtovaných komínů, které by mohly svým stavem způsobit požár.
„Přestože se v posledních letech nejen v domácnostech zvyšuje díky kotlíkovým i jiným dotacím počet moderních spalovacích zdrojů, počet požárů komínů nijak významně neklesá. Důvodem je skutečnost, že někteří majitelé při výměně spotřebiče paliv nerespektují platné právní předpisy a začnou topit bez provedené revize spalinové cesty, případně se jim nedaří nové zařízení obsluhovat správně,“ řekl Vlček.
Loňský počet požárů způsobených nevyhovujícím technickým stavem komína byl podle Vlčka o 17 vyšší než o rok dřív. V roce 2021 vzniklo tímto způsobem 1340 požárů a rok předtím 1352. V předpandemickém roce 2019 jich bylo 1111. Téměř 90 procent případů podle Vlčka způsobuje přímá jiskra v komíně, respektive vznícení sazí. Schön k tomu dodal, že v posledních pěti letech počet případů výrazně nestoupá.
Kominicí kontrolami podle Schöna preventivně zabraňují výjezdům hasičů a předcházejí možným úmrtím. „Dále u svých zákazníků (kominíci) odhalili zhruba tisíc závad, které přímo ohrožovaly požární bezpečnost objektů, a 2000 závad, které přímo ohrožovaly zdraví a životy osob otravou oxidem uhelnatým. Celkem bylo zjištěno na 6000 závad, z toho přes 3000 u spalinových cest na plynná paliva,“ dodal prezident Společenství kominíků.
Od začátku září už není možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadům na znečišťování ovzduší a radnice budou kotle kontrolovat. Z ankety ČTK ale dříve vyplynulo, že podle některých na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150.000 kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Tento typ dotací ale již není možné od 1. září čerpat.
Celkově se v Česku k začátku září podle ministerstva životního prostředí vyměnilo 194.000 neekologických kotlů, na které přispěly dotační programy ministerstva životního prostředí. Zájemcům o výměnu ministerstvo vyplatilo 21 miliard korun. Podle Asociace podniků topenářské techniky se poptávka po výměnách sice v posledních týdnech razantně zvýšila, drtivá většina objednávek se však do začátku zákazu nestihla vyřídit.
Schön pro ČTK dříve uvedl, že počet kominíků v Česku se v posledních letech stabilizoval a již několik let zůstává stabilní také počet učňů. Kominických živností je zhruba 3600 až 3700 a učňů přibližně stovka. Obor se učí na osmi středních školách v ČR. „K porovnání, v roce 1995 se obor kominík učil na jedné střední škole a studovali tam tři učni. Vzhledem k modernizaci řemesla máme v našem oboru už i ženy, které dokonce pracují i v terénu a provádí i ty základní kominické práce, jako je vymetání komínů a podobně,“ dodal Schön.
