Komerční prezentace Aktual.: 12.08.2026 05:55
Londýn – Odborníci kvůli rozmachu často ilegálního obchodu s mumifikovanými částmi těl varují před skutečným „prokletím mumie“, jaké hrozí sběratelům těchto památek i lidem, kteří jim zásilky doručují. Upozorňují na nebezpečí nákazy od dočasně neaktivních mikroorganismů nebo možné otravy látkami používanými při mumifikaci, píše britský list The Guardian.
Autoři článku zveřejněného nakladatelstvím univerzity v Cambridgi uvádějí, že napůl tajný, často ilegální obchod s mumiemi se v posledních letech rozšířil vlivem sociálních sítí, osobních webových stránek, e-shopů a aukčních domů. Nicméně ti, kteří jsou do něho zapojeni, si podle všeho jen málo uvědomují, jakému nebezpečí se nakládáním s lidskými i zvířecími mumiemi vystavují. Odborníci analyzovali 128 příspěvků na platformách společnosti Meta, stránkách internetových obchodů nebo aukčních společnostech. Zjistili, že mumifikované ostatky vykazovaly jasné známky biologického poškození. Prodejci ale zájemcům neposkytovali žádné informace o tom, jak s těmito předměty bezpečně nakládat. Mezi nabízeným zbožím se nejčastěji vyskytovaly oddělené části těl, jako jsou ruce a nohy, dále to byly celé mumifikované hlavy.
The Guardian píše, že přirozená i umělá mumifikace zahrnuje komplexní procesy s cílem oddálit rozklad. Lidé pro to využívali celou řadu toxických látek, včetně arsenu, olova a rtuti. Při manipulaci s mumifikovanými ostatky se mohou dostat do vzduchu spory nebezpečných plísní. Autoři článku připomněli případ, kdy vědci v 70. letech minulého století otevřeli hrobku polského krále Kazimíra IV. Jagellonského na krakovském hradu Wawel. Zemřela velká část badatelského týmu, protože vdechovala spory plísně kropidláku žlutého.
Kirsty Squieresová, profesorka bioarcheologie z univerzity ve Straffordshiru, která je spoluautorkou článku, upozorňuje, že obchodníci si taková rizika neuvědomují. V některých komentářích se podle ní zmiňují o zápachu mumie, který lze připsat biologickému rozkladu ostatků. Nicméně z některých snímků je zřejmé, že mumifikované ostatky nejsou v ochranných schránkách a působí na ně vzduch například u někoho doma.
„Když jsme sepisovali tento článek, narazili jsme na to, že na některých snímcích byly silně zničené ostatky, které byly jen tak na podstavci bez skleněného krytu,“ popsala vědkyně. Dodala, že to nevypadalo, že by mumie byly v kontrolované teplotě a v podmínkách nutných pro přechovávání lidských ostatků.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
