Aktual.: 20.07.2025 06:50
Praha – Vláda Petra Fialy (ODS) byla podle oslovených odborníků v zahraniční a bezpečnostní politice aktivní. Za jeden z nejviditelnějších momentů v českém mezinárodním angažmá za poslední roky považují reakci na ruskou invazi na Ukrajině, a to od jejího začátku v únoru 2022. Neochvějnou podporou Izraele se naopak česká pozice vzdálila od evropského postoje, domnívají se.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je Fialův kabinet rozhodně aktivnější než vlády minulé. Dopomohlo k tomu české předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2022, které se protnulo s nutnou reakcí na ruskou válku proti Ukrajině. „Právě ta přitom symbolizuje posílení českého hlasu na mezinárodní scéně a představuje pravděpodobně nejviditelnější moment v českém mezinárodním angažmá za poslední roky,“ sdělil ČTK.
Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že se vládě především po nástupu prezidenta Petra Pavla do funkce podařilo navenek mluvit jedním hlasem. Česko podle něj hovořilo jasně a zřetelně na téma Ukrajiny, Ruska či rozšiřování EU. „V obou případech jsme měli jasnou politiku, jednoznačně komunikovanou, podloženou srozumitelnými argumenty i faktickými kroky,“ podotkl.
Za méně srozumitelnou ale považuje českou politiku vůči EU a integraci obecně, což je podle něj zejména vinou vnitřních sporů v ODS. Některé české kroky a výroky byly vedené ideologií a vnitrostranickou politikou spíše než vyhodnocením zájmů a příležitostí, míní.
Pro zahraniční politiku vlády byla zásadní změna geopolitického prostředí, nemá tedy moc smysl se dívat na veškerá ustanovení v programovém prohlášení, míní Vít Dostál z AMO. V dynamickém prostředí se musela zabývat válkou na Ukrajině, na Blízkém východě, vztahy se Spojenými státy či proměnou ve střední Evropě s nástupem vlády Roberta Fica na Slovensku.
„Postoj od začátku války byl i na evropské úrovni výjimečný v rychlosti a schopnosti poskytovat pomoc ve chvíli, kdy byla nejvíc potřeba,“ uvedl Dostál. Český postoj podle něj psychologicky zapůsobil i na další země. Česko podle něj na mezinárodní mapu dostala také muniční iniciativa pro Ukrajinu.
„Ne všechny české pozice dostaly takového uznání, a v některých ohledech se naopak staly předmětem kritiky. Typickým příkladem je postoj vlády vůči Izraeli a Palestině, který se v minulých měsících a letech začal ještě více odlišovat od evropského mainstreamu,“ uvedl Havlíček.
Podle Weisse je česká politika vůči Izraeli dlouhodobě neměnná. „Problém nicméně trošku je, že se mění situace v regionu – především ve smyslu způsobu, jakým Izrael vede válku v Gaze. A myslím, že se nám úplně nedaří komunikovat partnerům, proč tuhle novou situaci naše politika nereflektuje,“ poznamenal.
Podle Dostála je Česko ve svém nekritickém přístupu dost izolované. „Na evropské úrovni je to věc, kde Česko musí vysvětlovat, proč se chová tak, jak se chová, a dávat svoji diplomatickou energii právě do tohoto,“ dodal.
Havlíček má za důležité připomenout i některé podle něj nedotažené otázky, mezi které řadí situaci zmrazeného ruského majetku v ČR, kde podle něj vláda odmítla jít o krok dále směrem ke konfiskacím ruských majetků na českém území, i když to samé podporuje na evropské úrovni. „Za podobně nedořešenou má dlouhodobější strategii vůči Číně, ale i Rusku, kde se podle analytika vláda soustředila spíše na krizový management.
Podle Dostála vláda nemá otevřené ruce vůči Číně, upozornil navíc na bezpečnostní incidenty, snahy Číny infiltrovat české prostředí a vylepšovat si PR přes různé nové kanály. Vládní představitelé podle experta také upozorňují na čínskou podporu Rusku ve válce na Ukrajině.
Havlíček zkritizoval to, že vláda rezignovala na otázku budoucí udržitelnosti a budování celospolečenské a politické shody. Neinvestovala do spolupráce s dalšími politickými kruhy včetně opozičního hnutí ANO. „Což je značně riskantní vzhledem k možné změně vlády po říjnových parlamentních volbách, které mohou v některých ohledech a při určité politické konstelaci přinést i zásadní obraty v dosavadním přístupu,“ dodal analytik.
Co se týče transatlantických vztahů a druhého funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle Weisse v posledních měsících česká politika dost mlčí, což považuje za dobrou strategii. „V našem zájmu je vystupovat vůči Trumpovi v obchodních věcech primárně jako EU (a využít úkryt, který nám členství umožňuje) a v bezpečnostně-politických věcech jako součást evropského NATO, kde také necháváme mluvit generálního tajemníka a velké evropské státy,“ dodal Weiss.
