Odborníci: Volby v Arménii prověří podporu Pašinjana i čelení ruskému tlaku

Parlamentní volby se uskuteční v neděli. Hlavními tématy kampaně jsou bezpečnost země, vztahy s Ruskem a Západem, mírový proces s Ázerbájdžánem, ekonomická situace a budoucí zahraničněpolitické směřování Arménie. Průzkumy ukazují, že Pašinjanova strana Občanská smlouva vede s podporou přibližně 30 procent voličů, zatímco jeho hlavní soupeř, rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který prosazuje bližší vztahy s Moskvou, zaostává s šesti až 11 procenty.

Letošní hlasování se podle Slavomíra Horáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy odehrává v odlišné situaci než parlamentní volby v roce 2021. Tehdy se konaly krátce po porážce Arménů v Karabachu, nyní už Arménie nekontroluje žádnou část tohoto území. Zásadní dopad podle něj mělo také to, že Rusko nereagovalo na žádost Jerevanu o pomoc po postupu ázerbájdžánských jednotek na mezinárodně uznávané arménské území. „Právě tehdy začal významný obrat v arménském uvažování, a to že země nemůže spoléhat pouze na jednoho spojence,“ uvedl Horák.

Volby jsou podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky především hlasováním o pokračování kurzu nastaveného po takzvané sametové revoluci, která podle něj Arménii vyvedla z postsovětského prostředí a nasměrovala k vnitřním reformám a prozápadní orientaci. V roce 2018 prošla země politickou změnou. Masové protesty tehdy vedl opoziční politik Pašinjan proti snaze tehdejšího prezidenta Serže Sargsjana udržet si moc po vypršení prezidentského mandátu přesunem do funkce premiéra. Po několikatýdenních demonstracích Sargsjan rezignoval a Pašinjan se stal předsedou vlády.

Kabinet premiéra Pašinjana podle Havlíčka nyní musí přesvědčit voliče, že reformy a snaha o normalizaci vztahů s Tureckem a Ázerbájdžánem přinesly konkrétní výsledky.

Oba experti se shodují, že významnou roli hraje také vztah Arménie k Rusku. Horák upozornil, že arménská vláda neusiluje pouze o sbližování se Západem, ale o širší diverzifikaci zahraničních vztahů včetně rozvoje spolupráce s dalšími státy, například Indií. Důležitou roli podle něj hrají také vztahy s okolními zeměmi včetně Turecka, Ázerbájdžánu a Íránu.

Havlíček připomněl, že po ztrátě Náhorního Karabachu a útocích Ázerbájdžánu na arménské území začala Arménie postupně omezovat svou bezpečnostní závislost na Rusku. Poukázal například na postupné stahování příslušníků ruské pohraniční služby z arménských hranic a z letiště.

Podle obou expertů se Moskva snaží průběh voleb ovlivňovat. Horák uvedl, že vedle kampaní na sociálních sítích využívá také ekonomické nástroje. Jako příklad zmínil omezení dovozu arménské minerální vody, ovoce a zeleniny do Ruska, které podle něj dopadá zejména na menší podniky a zemědělce.

„Vedle informačního tlaku tak existuje i tlak ekonomický. Vzkaz je podle mého názoru jasný: s Ruskem se Arménii ekonomicky daří, ale pokud se od Moskvy odvrátí, ponese následky,“ uvedl Horák.

Havlíček označil tlak Moskvy za mimořádně silný. Podle něj se projevuje jak v informačním prostoru, tak prostřednictvím nakupování hlasů. Upozornil také na podporu některých politických subjektů ze strany Kremlu.

Za pravděpodobnější scénář označil Horák vítězství Pašinjanovy strany. Pokud získá většinu, očekává pokračování reforem zaměřených na omezování korupce, hledání nových ekonomických partnerů a snahu o normalizaci vztahů s Tureckem a Ázerbájdžánem.

Podle Havlíčka by vítězství Pašinjanovy strany znamenalo pokračování současného kurzu omezování závislosti na Rusku a další proměnu veřejného života v zemi. Zároveň však upozornil na potřebu dokončit reformy v oblasti právního státu a justice a zachovat nezávislost institucí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}