Aktual.: 9.04.2025 16:11
Praha – Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zrušili dnes stávkovou pohotovost, v níž byli od začátku února. Reagovali tak na dnešní přijetí novely zákoníku práce bez možností výpovědi bez udání důvodu v Senátu. ČTK o tom informoval Denis Drahoš z ČMKOS. Konfederace jako největší odborová centrála v zemi rozhodnutí senátorů a senátorek uvítala. Normu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Možnost výpovědi bez udání důvodu chtěli do takzvané flexinovely zákoníku práce dodatečně doplnit ve Sněmovně poslanci ODS a TOP 09. Navrhovali při takovém propuštění nejméně dvojnásobné odstupné, tedy podle doby trvání zaměstnání aspoň dva až šest měsíčních výdělků. Zaměstnavatelé by tak ale podle autorů nemohli dávat výpověď těhotným ženám, rodičům na mateřské, otcovské či rodičovské, handicapovaným pracovníkům a lidem, kterým zbývá do důchodového věku méně než pět let. Proti záměru se postavil zbytek koalice i celá opozice. Dolní komora schválila novelu kodexu bez tohoto návrhu.
Odbory byly kvůli možnosti výpovědi bez udání důvodu od 3. února ve stávkové pohotovosti. Hrozily protesty a zorganizováním generální stávky, pokud by se výpověď bez udání důvodu do novely promítla. Vedení ČMKOS sdělilo, že se stávková pohotovost zruší až tehdy, když se záměr neschválí.
„Pokus senátorů z řad ODS tuto změnu (výpověď bez udání důvodu) do návrhu dodatečně prosadit dnes na plénu Senátu neprošel. V souladu s usnesením Rady ČMKOS ze dne 17. března 2025 dnes ČMKOS zrušila stávkovou pohotovost, kterou vyhlásila jako výraz nesouhlasu s původním návrhem ohrožujícím základní jistoty zaměstnanců,“ napsala ČMKOS v tiskové zprávě. Podle ní jsou odbory pro modernizaci pracovní legislativy a pravidel po vyjednávání a dohodě se zaměstnavateli, ne pro oslabování práv zaměstnanců. Předák centrály Josef Středula uvedl, že by výpověď bez udání důvodu znamenala „návrat do 19. století“.
Odboráři už dřív řekli, že je možné pochybovat i o ústavnosti návrhu. Odvolávali se na na nález Ústavního soudu z roku 2018, podle něhož se do uspokojivých pracovních podmínek zahrnuje mimo jiné i ochrana proti svévolnému propouštění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív označil odborářské hrozby stávkou za zbytečné. Poukazoval na to, že výpověď bez udání důvodu nemá dostatečnou podporu a v Parlamentu neuspěje.
