Aktual.: 1.08.2025 20:43
Sarajevo – Odvolací soud v Bosně dnes potvrdil roční trest vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí pro vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, informuje agentura AFP. Soud nižší instance Dodika letos v únoru potrestal za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. EU s Británií vyzvaly k respektování rozsudku, zatímco Maďarsko s Ruskem se postavily za Dodika, který se chce obrátit na ústavní soud.
„Písemné vyhotovení rozsudku bylo stranám zasláno dnes a nelze se proti němu odvolat,“ uvedl odvolací soud v tiskové zprávě.
„Podle zákonů Bosny a Hercegoviny jsem se nedopustil žádného trestného činu. Nepřijímám toto rozhodnutí, které je zinscenované Evropskou unií,“ řekl 66letý Dodik s tím, že to je „rána“ zasazená Republice srbské (RS).
Dodika podpořilo Maďarsko, pro nějž je verdikt honem na čarodějnice, i ruské velvyslanectví, které Schmidta označilo za „uzurpátora“ a rozhodnutí za zpolitizované. Evropská unie naopak vyzvala k respektování rozsudku, stejně jako britské velvyslanectví v Sarajevu, jež vyzvalo k respektování verdiktu „bez výhrad“.
Podle agentury AP je vysoce nepravděpodobné, že by Dodik v dohledné době nastoupil do vězení, protože se mu dostává plné podpory ze strany Srbska, které mu může poskytnout útočiště na svém území. Stojí za ním také ruský prezident Vladimir Putin, jehož bosenskosrbský politik od únorového rozsudku nejméně třikrát navštívil.
O případném odvolání Dodika z prezidentské funkce obvykle rozhoduje bosenská volební komise, což ale podle jednoho z jejích členů může trvat týdny. Bosenský vůdce dodal, že bude nadále vykonávat své povinnosti a odvolá se k ústavnímu soudu – tedy k instanci, jejíž pravomoc zpochybňuje, podotkla AFP.
Případ se týká toho, že Dodik loni v létě vyhlásil dva zákony schválené parlamentem RS, které zakazují na jejím území provádět rozhodnutí vysokého představitele a bosenského ústavního soudu. Únorové rozhodnutí soudu Dodik označil za politické a v reakci na něj parlament RS přijal zákon zakazující centrální policii a justičním orgánům činnost v této entitě. Bosenský ústavní soud tyto zákony v květnu zrušil, píše AFP.
Bosna je od konce války v letech 1992 až 1995 rozdělena na dvě vysoce autonomní entity, kromě RS je to muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny. Obě části země s 3,5 milionu obyvatel spojují slabé centrální instituce a každá z nich má svou vlastní vládu. Vysoký představitel dohlíží na dodržování daytonské mírové dohody z roku 1995. Ta ukončila téměř čtyři roky trvající válku, při níž zahynulo kolem 100.000 lidí.
Dodik podle agentury AFP dlouhodobě kritizuje začlenění RS do státního útvaru Bosny, který dokonce označil za vězení. Zatímco jeho odpůrci jej obviňují z korupce a náklonnosti k autoritářským vůdcům, on sám odmítá respektovat Schmidtovy pravomoci a považuje ho za „nelegálního“ činitele, protože jeho jmenování před čtyřmi lety nepotvrdila Rada bezpečnosti OSN.
