Aktual.: 20.06.2025 20:53
Tel Aviv/Teherán – Izraelsko-íránskou válkou, jež pokračovala osmým dnem, se dnes zabývala Rada bezpečnosti OSN. Řada jejích členů tam vyzvala k diplomatickému řešení konfliktu, který minulý týden začal Izrael kvůli íránskému jadernému programu. O něm dnes v Ženevě jednali ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a Íránu a šéfka diplomacie EU. Shodli se, že problém íránského jaderného programu nemá vojenské řešení, a dohodli se na další schůzce. Spojené státy mezitím uvalily další sankce na několik subjektů spojených s íránským zbrojním průmyslem.
„Domníváme se, že neexistuje definitivní vojenské řešení íránské jaderné otázky,“ uvedl po jednání v Ženevě francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Spolu se svými protějšky z Německa a Británie po jednání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím vyzvali Írán, aby pokračoval v jednáních i o jaderném programu i se Spojenými státy. Americko-íránské rozhovory se konaly v předchozích týdnech a přerušil je Izrael útokem na Írán.
Arakčí dnes v Ženevě vystoupil také na Radě OSN pro lidská práva, kde kritizoval Izrael, že napadl jeho zemi „uprostřed diplomatického procesu“, tedy jednání Teheránu s Washingtonem o íránském jaderném programu, které se podle Arakčího vyvíjelo „slibně“. Šéf íránské diplomacie označil izraelský útok z 13. dubna za akt agrese.
O izraelsko-íránské válce dnes jednala i Rada bezpečnosti OSN v New Yorku, kde generální tajemník OSN António Guterres vyzval strany konfliktu, aby se snažily o mír. K okamžitému příměří vyzvaly i Rusko a Čína. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová uvedla, že vojenská akce íránský jaderný program zcela nezastaví.
Na Radě bezpečnosti vystoupil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který vyzval ke zdrženlivosti strany konfliktu a slíbil, že MAAE obnoví inspekce jaderných zařízení v Íránu hned, jak to situace dovolí. Grossi také varoval před zásahem reaktoru v Búšehru, což by vedlo k velkému úniku radioaktivity s vážnými důsledky v Íránu i za jeho hranicemi. Šéf ruské státní společnosti Rosatom, která má v této jediné funkční íránské jaderné elektrárně personál a která jí dodává palivo, dnes řekl, že situace v ní je pod kontrolou. Dodal, že také Moskva Izrael varovala, aby na elektrárnu neútočil.
Írán dnes odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket, které zasáhly mimo jiné severoizraelské město Haifa, kde přitom bylo zraněno 23 lidí. Na severu Izraele zemřela jedenapadesátiletá žena na infarkt poté, co se kvůli raketovému poplachu schovala v krytu.
Rovněž Izrael dnes znovu bombardoval íránské území, kde zasáhl mimo jiné další odpalovací zařízení pro rakety a zabil jednoho z velitelů íránských revolučních gard, uvedla izraelská armáda. Ta také v noci na dnešek zasáhla desítky vojenských cílů v Teheránu, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež byla podle Izraele zapojena do programu vývoje jaderných zbraní. Teherán odmítá, že by se snažil vyvinout jadernou zbraň. Uran nicméně obohacuje výrazně nad úroveň dostatečnou pro jeho civilní využití.
Kvůli eskalaci izraelsko-íránské konfliktu oznámily dnes další země dočasné stažení personálu ze svých velvyslanectví v Teheránu, udělala to například Británie, Austrálie či Slovensko. Už dříve to učinilo Švýcarsko, Portugalsko, Nizozemsko, Švédsko či Česká republika. Čeští diplomaté z ambasády v Teheránu už jsou v okolních zemích, sdělilo dnes ČTK české ministerstva zahraničí.
V Teheránu i dalších íránských městech dnes tisíce lidí demonstrovaly proti izraelským útokům. Se stejným účelem se konaly manifestace i v Iráku a shromáždění na podporu Íránu zorganizovali také v Bejrútu příznivci libanonského hnutí Hizballáh a v Jemenu místní povstalci Húsíové.
A zatímco íránští vůdci a státní média ovládaná teokratickým režimem hovoří o jednotě íránského lidu proti Izraeli, kritici íránského vedení nejsou podle agentury Reuters jednotní v tom, zda zahájit masové protivládní protesty. Cílem izraelských úderů totiž není jen íránský jaderný program, ale i vysocí íránští činitelé, což má oslabit režim a zřejmě tak i přispět jeho pádu.
Část íránské opozice věří, že změna režimu je na dosah, a zdá se být připravena k protivládním protestům. Další íránští aktivisté ale podle agentury Reuters nejsou ochotni nyní rozpoutat masové nepokoje, dokud na jejich zemi útočí cizí stát. Také agentura AFP už dříve tento týden napsala, že i Íránci v exilu jsou rozděleni stran izraelských útoků a mnozí odmítají zahraniční vměšování.
Z amerického exilu se ozval i syn zesnulého šáha Mohammeda Rezy Pahlavího, který ujistil Íránce, že má plán pro přechod země k demokracii po pádu současného íránského vedení. „Írán neupadne do občanské války ani nestability, připravili jsme plán 100 dnů přechodného období po pádu vlády,“ řekl Rezá Pahlaví, jehož otec vládl zemi, než ho v roce 1979 svrhla revoluce, po níž vznikla v zemi islámská republika v čele s duchovním vůdcem ajatolláhem.
