Aktual.: 25.07.2025 09:30
Paříž – Během loňské olympiády se ve slavném pařížském výstavním pavilonu Grand Palais soupeřilo v šermu a taekwondu. Pro veřejnost bylo ale muzeum dlouhé čtyři roky uzavřeno kvůli rozsáhlé rekonstrukci a znovu se otevřelo teprve letos v červnu. Změn se dočkalo všech šest výstavních prostor, z nichž první vznikly roku 1900 u příležitosti Světové výstavy konané v Paříži. V jedné z galerií nyní probíhá výstava Art Brut, na které jsou významně zastoupeni i čeští autoři.
Grand Palais (Velký Palác) bývá často označován za secesní perlu uprostřed Paříže. Slavná je zejména jeho prosklená střecha ve výšce až 45 metrů, která byla vytvořena s použitím 6000 tun oceli a 60 tun speciální zelené barvy. Prostory každoročně uvítají dva miliony návštěvníků, kteří ale nenavštěvují pouze výstavy. V prostorách se konají i cirkusové show, koncerty, kulinářské festivaly či jezdecké závody na koních.
Na rekonstrukci v hodnotě 486 milionů eur (téměř 12 miliard korun) přispěla francouzská vláda, ale i módní značka Chanel, jejíž návrhář Karl Lagerfeld v prostorách Grand Palais pořádal módní přehlídky. Jeden ze vchodů do paláce byl proto pojmenován po zakladatelce této značky Gabrielle Coco Chanel.
Stavba, která letos slaví 125 let, prošla renovací již v minulosti. Nynější proměny jsou ale rovněž rozsáhlé. Byly například odstraněny příčky instalované ve 30. letech 20. století, opětovně byly propojeny dříve izolované části a veřejný prostor byl rozšířen až o 140 procent. Budova má i 40 nových výtahů a 30 schodišť, které poskytují snadný přístup do galerií v horních patrech.
Část výstav bývá zdarma, na další je potřeba zakoupit si vstupenky online, nebo přímo na místě. Jedna z nich, na kterou se platí vstupné 15 eur a bude probíhat až do 21. září, ukazuje kolem 400 děl směru známého jako art brut. Jde o takzvané syrové umění vytvořené lidmi, kteří nejsou dotčeni uměním a kulturou. Jde o autory stojící mimo běžné společenské normy, často s psychickými poruchami či mentálním postižením. Vystavená díla pocházejí ze sbírky francouzského sběratele Bruna Decharmeho.
Výstava má přitom významnou českou stopu. Hned v první místnosti, a pak i v několika dalších prostorách se nacházejí díla českého malíře Zdeňka Koška, který zemřel v roce 2015 a patří k mezinárodně uznávaným představitelům stylu art brut. Původně byl mimo jiné autorem kresleného humoru, koncem 80. let minulého století mu byla ale diagnostikována schizofrenie. Veškeré své obavy, psychické stavy, myšlenky a pohnutky zaznamenával do schémat, čísel, nápisů či vzorců. Jeho autentická díla byla v minulosti vystavována i v galeriích v New Yorku či Tokiu.
„Prostřednictvím svých diagramů a numerických konstelací se Zdeněk Košek snaží zachránit svět před klimatickými katastrofami,“ stojí u prvního z děl vystavených nyní v Paříži. Znázorňuje nápisy a vzorce na osmi pivních táccích a papírové krabičce od sýra. Popisek k dílu poznamenává, že český autor kvůli duševním problémům kolem roku 1990 dospěl k přesvědčení, že se svět zhroutí, pokud si nebude zaznamenávat vše, co se kolem něj děje.
Košek je na pařížské výstavě zastoupen hned několikrát. Krátké rozhovory s ním jsou k vidění i na videích, které výstavu doprovázejí.
V prostorách rozdělených na celkem 11 částí, které jsou rozmístěny do dvou pater, jsou ale i další díla českých autorek Adély Ducháčové, Anny Zemánkové, Miloslavy Ratzingerové či Slávky Lelkové.
Hlavní část paláce neboli hlavní loď (známá jako Nef) je přístupná zdarma a do 25. července se v ní nacházela výstava brazilského vizuálního umělce Ernesta Nety. Dílo připevněné barevným provazy po celém prostoru bylo možné i rozezvučet. Bylo totiž tvořeno i různými nástroji a bubínky. Právě během léta bývá část této hlavní lodi volně přístupná, po celý rok je ale možné zamířit do několika dalších volně přístupných prostor, do místních knihkupectví, obchodů i restaurací.
Jak k rekonstrukci Grand Palais poznamenal jeho ředitel Didier Fusillier, návštěvníci by se měli připravit na to, že se v budově „ztratí“, což odráží nejen rozsah renovací, ale i propracované nové uspořádání. Ikonický prostor je podle něj nyní živější a propojenější než kdy dříve.
