Pavel: ČR by měla zvýšit výdaje na obranu hlavně kvůli vlastní bezpečnosti

„Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Nejde o to učinit někoho v Bruselu šťastným, jde o bezpečnost našich občanů,“ řekl Pavel po setkání se svým estonským protějškem Alarem Karisem.

Estonsko letos vydá na svoji obranu 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a patří tak v tomto ohledu k premiantům aliance. Česko na obranu podle hodnocení NATO vynaloží 1,78 procenta HDP, což nesplňuje dvouprocentní závazek vyplývající ze členství v alianci.

Tallinn se předloni navíc zavázal vyčleňovat na vojenskou pomoc Ukrajině 0,25 procenta HDP. Pomoc v takovém objemu navrhl před dvěma týdny zemím Severoatlantické aliance generální tajemník NATO Mark Rutte. Pokud by všichni členové vyčlenili pro Ukrajinu 0,25 procenta svého HDP, zmírnilo by to podle Rutteho rostoucí napětí uvnitř aliance kvůli nerovnoměrné pomoci Kyjevu. Rutte opakovaně upozorňuje, že některé státy přispívají na ukrajinskou obranu výrazně více než jiné země.

Velké země jako Francie, Británie, Itálie či Španělsko ale takové příspěvky podle informací The Daily Telegraph odmítají. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika. Před týdnem se konalo ve Švédsku zasedání aliančních ministrů zahraničí a Rutte novinářům řekl, že kvůli velkému odporu nečeká, že by jeho návrh na 0,25 procenta HDP ve prospěch Ukrajiny byl přijat. Podle zdroje Telegraphu podpořilo Rutteho plán nejméně sedm členů NATO, kteří už na vojenskou podporu Ukrajiny údajně vynakládají přes 0,25 procenta HDP.

Estonsko i další země na východním křídle NATO dlouhodobě varují před hrozbou ze strany Ruska. Před rokem 1991 Litva, Lotyšsko a Estonsko byly součástí Sovětského svazu. Pavel i Karis připomněli, že Česko a Estonsko sdílí z minulosti zkušenosti s Ruskem

Pobaltské země v posledních letech zažívají hybridní útoky a provokace ze strany Moskvy, jako jsou kyberútoky nebo narušení vzdušného prostoru. Nedávno stíhačka NATO sestřelila nad estonským územím dron, který přiletěl z Ukrajiny. Ta se pátým rokem brání ruské invazi.

Oba prezidenti dnes napadené zemi znovu vyjádřili podporu. „Výsledek této války bude vytvářet podobu Evropy po desítky let,“ podotkl Karis. Podle Pavla je cílem dostat Ukrajinu do co nejlepší pozice, než s podporou evropských zemí bude vyjednávat s Ruskem o míru.

Kromě estonského prezidenta se dnes Pavel sejde také s premiérem Kristenem Michalem. Jednat bude o bezpečnostní situaci v Evropě, zejména s ohledem na Rusko. Vystoupil rovněž na konferenci pořádané aliančním Centrem excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE) nebo na podnikatelském fóru.

Vojenská síla je základ, bezpečnost ale závisí i na kyberodolnosti, řekl Pavel

Vojenská síla je pro obranu jednotlivých zemí základ, ale skutečná bezpečnost závisí také na odolné digitální infrastruktuře. Dnes to na konferenci věnované kybernetické bezpečnosti v Tallinnu prohlásil Pavel.

„Moderní hrozby se přes hranice dostávají v milisekundách. Mohou narušit hospodářství, energetiku a obranné struktury,“ řekl Pavel a dodal, že investice do kyberbezpečnosti musejí této skutečnosti odpovídat. Státy se musí lépe naučit odhalovat stále promyšlenější hrozby v kybernetickém prostoru, odrážet je a bránit se jim. Vyžaduje to spolupráci nejen mezi vládami, ale i s technologickými firmami nebo vědci, uvedl prezident.

Estonsko se na jaře 2007 stalo první zemí, která zažila rozsáhlý kybernetický útok na státní instituce i soukromé společnosti. Stalo se to poté, co úřady v Tallinnu nechaly z centra odstranit sovětský válečný pomník. Zkušenosti Estonska v kyberbezpečnosti znamenají podle Pavla cenný přínos pro bezpečnost všech členů NATO.

V Tallinnu sídlí alianční Centrum excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE).

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}