Aktual.: 8.10.2026 01:38
Brusel – Společné zadlužení Evropské unie rychle roste a na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (24,5 bilionu korun). Uvádí to v dnes vydané zprávě Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. V souvislosti s růstem dluhu se očekávají také vyšší výdaje na jeho obsluhu.
Společný dluh Evropské unie se zvýšil do konce loňského roku na 739 miliard eur (18 bilionů korun). Podle zprávy v roce 2020 společný dluh EU činil 93 miliard eur a v roce 2022 již 348 miliard eur. Unijní dluh tak v roce 2025 byl více než čtyřikrát vyšší než dluh českých vládních institucí (zhruba 3,8 bilionu korun) a současně představuje jednu čtvrtinu italského státního dluhu (zhruba 3,2 bilionu eur)
Za nárůst zadlužení může ve velké míře program NextGenerationEU, který Evropská komise spustila na oživení unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Na financování programu, který poskytuje státům dotace a zvýhodněné půjčky, si Evropská komise půjčovala na finančních trzích. Společný dluh navýší i program SAFE na podporu investic v obraně, na který si může Evropská komise půjčit až 150 miliard eur.
EÚD také poukazuje, že k růstu zadlužení přispívá pomoc poskytnutá Ukrajině. Evropská unie od roku 2014 schválila pro Ukrajinu pomoc ve výši 170 miliard eur. Z této částky Kyjev dostal do konce roku 2025 pouze 70 miliard eur. Brusel očekává, že jistinu půjček Ukrajině by mohly splatit ruské válečné reparace.
Nárůst společného dluhu vede i k vyšším výdajům na jeho obsluhu. EÚD očekává, že jen na obsluhu úvěrů, které financovaly dotační část programu NextGenerationEU, by Evropská komise mohla v letech 2028 až 2034 utratit až 93 miliard eur. Zpráva EÚD přitom poukazuje, že náklady na obsluhu dluhu vytvořeného dotační částí NextGenerationEU v letech 2021 až 2025 byly o 60 procent vyšší, než kolik původně plánovala Evropská komise. Může za to postupný nárůst úroků, které musí Brusel platit investorům ze svých dluhopisů.
Rostoucí náklady na platbu úroků ze společného dluhu jsou podle EÚD argumentem pro hledání nových zdrojů příjmů do unijního rozpočtu. „Bez dohody o nových zdrojích příjmů by se rozpočet EU mohl potýkat se značným deficitem,“ uvedl v tiskovém prohlášení EÚD s tím, že by pak Brusel musel přistoupit například k zvýšení příspěvků členských států. Otázka nových příjmů do unijního rozpočtu přitom patří k těm, které jsou nejožehavější v současné diskuzi o podobě rozpočtu na léta 2028 až 2034.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}