Aktual.: 22.05.2025 15:07
Brno – Smlouva mezi Českem a Vatikánem je podle prezidenta Petra Pavla v rozporu s ústavním pořádkem, naopak vláda a Česká biskupská konference smlouvu hájí. Plyne to z vyjádření, která obdržel Ústavní soud (ÚS) a nyní je zveřejnil na webu. Poslouží jako podklad v řízení, které iniciovala skupina senátorů. Soud se musí vyjádřit k souladu smlouvy s ústavním pořádkem, na žádost vlády to udělá přednostně.
Senátoři se obávají, že smlouva je jednostranná a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi. Poukazují na možné konflikty smlouvy s ústavními principy, zejména v otázkách suverenity státu, práv občanů a neutrality veřejné správy vůči náboženským institucím.
Podle Pavla smlouva narušuje výchozí ústavní principy Česka jako svrchovaného, sekulárního a republikánského státu. „Vyvolává v jednotlivých ustanoveních i jako celek závažné pochybnosti, pokud jde o její soulad s ústavním pořádkem,“ stojí ve vyjádření Hradu.
Vláda má za to, že smlouva nepřináší nové povinnosti pro veřejné instituce, ale pouze upravuje existující právní rámec. Rovněž odmítá tvrzení, že smlouva ohrožuje sekulární charakter státu nebo zvýhodňuje katolíky oproti jiným církvím. Uvádí, že zpovědní tajemství není absolutní a dále podléhá omezením podle českého práva, například povinnosti překazit trestný čin. Celkově vláda hájí smlouvu jako kompatibilní s ústavním pořádkem.
Vláda zároveň požádala o přednostní projednání návrhu, což znamená, že rozhodnutí lze očekávat dříve než za devět až deset měsíců, což je průměrná délka takzvaných plenárních řízení. Zákon o ÚS totiž ohledně mezinárodních smluv výslovně říká, že jestliže o to účastník řízení požádá, ÚS projedná návrh mimo pořadí, ve kterém jej obdržel, a bez zbytečného odkladu.
Bez vyzvání se na ÚS obrátila Česká biskupská konference, vystupuje v řízení jako amicus curiae, tedy přítel soudu. Snaží se vyvrátit tvrzení senátorů o protiústavnosti smlouvy. Zdůrazňuje, že smlouva neporušuje princip náboženské neutrality státu, ale naopak garantuje svobodu vyznání v individuální i kolektivní rovině.
Biskupové poukazují také na mezinárodní kontext, kde jsou podobné dohody běžné, aniž by je ústavní či nejvyšší soudy jiných zemí pokládaly za problematické. „Zdá se, že navrhovatelé zvou ÚS na cestu světové premiéry,“ stojí ve vyjádření. Soud si v reakci na přípis biskupské konference vyžádal ještě vyjádření několika dalších církví, náboženských společností a náboženských organizací, na která momentálně čeká.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) za horní komoru jen shrnul proceduru projednávání návrhu, která podle něj byla v pořádku. „Je zcela na ÚS, aby posoudil soulad návrhem napadené mezinárodní smlouvy a jejích ustanovení s ústavním pořádkem,“ napsal Vystrčil.
Podobně postupovala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Konstatovala, že smlouvu schválila potřebná většina poslanců. „Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatá Smlouva je v souladu s Ústavou a naším právním řádem,“ uvedla Pekarová Adamová s tím, že zbytek už je na ústavních soudcích.
K platnosti smlouvy chybí ještě podpis prezidenta. Ústava říká, že do rozhodnutí ÚS nelze smlouvu ratifikovat. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, brání jeho nález ratifikaci smlouvy až do doby, než bude nesoulad odstraněn.
