Tradin pohled na piny politickch preferenc vychz z toho, e politick orientace lid je ovlivnna pedevm jejich hmotnmi zjmy i spoleenskm postavenm. Lid s vymi pjmy i vtm majetkem mvaj sklon preferovat strany, kter jim slibuj, e jejich pjmy ani majetek pli nezdan. Lidem s nimi pjmy naopak strany slibuj, e se o n v ppad poteby postaraj.
Dlen stran na pravicov a levicov, kter tomuto pohledu odpovd, vak ji dnes pli neplat. Programy stran jsou podobn, vtinou spe mlhav a prun, a nov vznikajc strany se zpravidla sna svou pravolevou orientaci, pokud ji maj, spe skrt. Vtinou ji svm nzvem.
Psychologick vzkumy souasn ukazuj, e o politick orientaci lid dnes rozhoduj z velk sti jejich povahov rysy. Tedy vrozen charakteristiky, kter s ekonomickmi i dalmi zjmy vtinou pli nesouvisej.
Pt povahovch rys lid
Zkladnch povahovch rys, ktermi se lid od sebe vzjemn li, je celkem pt. Tyto vlastnosti ovlivuj nae jednn, uvaovn a emoce vetn toho, v jakch situacch se ctme dobe, jak situace i lidi vyhledvme a jakm se naopak vyhbme.
Jan Urban
|
Jde o rysy majc povahu kly se dvma vzjemn protichdnmi okraji a nae osobnost je pak jejich kombinac.
Jak se tyto osobnostn rysy projevuj a jak se promtaj v naich politickch preferencch?
1. Extroverze, respektive introverze
Extrovertn lid jsou spoleent, hovorn a spontnn, a tou po sociln pozornosti. Maj sklon dominovat, bt asertivn a impulzvn. Emoce, je u nich pevauj, bvaj pozitivn. Introvertn lid jsou naopak ti, pemtav, a spe samott, protoe spoleensk situace, pedevm ty, kter pinej vy potebu intenzvnch socilnch kontakt, je brzy unavuj. Vtinou maj i ni smysl pro humor.
Pokud jde o politickou orientaci, maj extrovertn lid, jak ukzaly przkumy, ble ke konzervatismu, a to jak v ekonomick, tak sociln oblasti. Hlavnm dvodem je, e bvaj, za jinak stejnch okolnost, astnj, a jsou tak se svtem vtinou i spokojenj. Maj proto men sklon sv okol mnit a riskovat, e se zmn k hormu. Pokud je extrovert na verku, kde se ct spokojen, nem vtinou potebu jet pes polovinu msta na jin verek, jen proto, e tam bude o pr lid vce. Jeho heslem je kout elezo, dokud je hav. Introvert m naopak lehce sklon k liberalismu.
Vliv extroverze a introverze na politickou orientaci je vak v rmci pti zkladnch osobnostnch vlastnost spe slab.
2. Emocionln stabilita, respektive labilita
Jde o vlastnost, kter je viditeln pedevm u lid na labilnm okraji jejich spektra, tedy u tch, kte emocm podlhaj snadnji. Snadno se rozl, propadaj obavm, smutku, depresi, zkosti i neptelstv, a spolu s tm tak nad sebou snadnji ztrcej sebekontrolu.
K podstatn vtm a rychlejm zmnm nlad a emoc dochz u lid se zvenou rovn emocionln lability, oznaovan t jako neuroticismus, pedevm pod vlivem frustrace. Pkladem je lovk, kter se pokad, kdy uvzne v doprav, siln rozl, pesto, e se mu to v danm dni stalo ji nkolikrt. Soust neuroticismu je vtinou i celkov zven tendence k negativnm emocm, tedy sklon vidt vc kolem sebe spe ern.
Zven emocionln labilita zvyuje sklon k socilnmu liberalismu i levicovmu vidn svta. Vy rove emocionln stability zvyuje naopak sklon ke konzervatismu. Dvodem vtinou je, e emocionln nestabilita vede lidi k hledn cest, jak svou stabilitu poslit.
3. Spoleensk vstcnost, respektive sklon k neptelstv
Jde o vlastnost, jejm projevem, je na jedn stran sklon k pvtivosti, ochot pomhat, vychzet druhm vstc, vyhbat se konfliktm a podporovat vzjemnou spoluprci.
Na opanm konci tohoto spektra jsou lid, kte se o pocity druhch pli nezajmaj. Jde jim pedevm o jejich vlastn zjem, a konflikty naopak sami vyvolvaj. Spoluprci s druhmi odmtaj, jsou spe soupeiv, asto vak i proto, e odmtaj jakoukoli autoritu. Jsou toti pesvdeni, e jsou lep ne ostatn.
Z hlediska politickch preferenc je vy mra sociln pvtivosti, za jinak stejnch okolnost, spojena s vym sklonem k levici, nikoli vak k socilnmu liberalismu. Lid s tmto sklonem reaguj vstcn k jednotlivcm v ekonomick nouzi, sociln liberlnm politikm se vak naopak brn, a v sociln oblasti projevuj tak spe sklon ke konzervatismu. Dvodem je, e liberln sociln politiky zpochybuj tradin spoleensk normy, a mohou tak vst ke zvenm socilnm konfliktm.
4. Zjem o nov, respektive obava ze zmn
Lid se zjmem o nov jsou oteveni novm vcem a zkuenostem. Maj o n zjem, jsou ochotni je zkouet, a pod vlivem nov zkuenosti zmnit i svj nzor. Stle stejn zpsob provdn vc je toti dve i pozdji nud. Nebrn se ani zmnm majcm spe jen abstraktn povahu, co souvis s tm, e zjem o nov je povahov rys, kter je ze vech pti z nich nejvce spojen s vy inteligenc.
Naopak lid, kte se novinek obvaj, se dr zavedench postup. Zmnm se, pokud mohou, vyhbaj. Lidem se zjmem o zmny pli nerozumj, a asto bv tk jim zjem o nov vci vysvtlit. Nkdy to me bt stejn obtn jako snaha vysvtlit barvoslepmu existenci rznch barev.
Otevenost vi novm vcem vede k liberlnmu vidn svta, a to v ekonomick i sociln oblasti. Dvodem jsou nejen ir zjmy tchto lid, ale i to, e jde zpravidla o ty, kdo jsou vce ne jin ochotni podstoupit riziko.
V rmci pti hlavnch povahovch rys je tento rys tm, kter m k politick orientaci lid nejsilnj vztah. Vzkumy ukzaly, e vztah mezi zjmem o nov a liberalismem je dokonce silnj ne vztah mezi v ekonomickho blahobytu a sklonem ke konzervativnmu vidn svta.
5. Osobn odpovdnost, respektive nespolehlivost
Lid s osobn odpovdnost se projevuj jako svdomit, peliv a disciplinovan. Jsou pracovit, nkdy dokonce tak, jako by nemohli ani na chvli vykonvat nco, co je neproduktivn. Stejn tak jsou i podkumilovn, a dodruj stanoven pravidla.
Lid na druhm konci tohoto spektra bvaj mn svdomit, a k ivotu potebuj vce volnho asu; jinak jsou neastn. Trp sklonem odkldat koly, a snadno se rozptyluj. Lidem odpovdnm se tak vtinou jev jako ln.
Z hlediska vlivu na politickou orientaci se osobn odpovdnost projevuje sklonem ke konzervatismu, a ze vech pti hlavnch psychologickch rysm je tm, kter m k politickmu zamen lid druh nejsilnj vztah. Jet vce to plat u tch, kdo maj navc sklon odmtat novinky.
Dvodem je, e lidi s vysokou svdomitost pitahuj spoleensk normy kladouc draz na osobn odpovdnost a osobn snahu doshnout spchu. Liberln i levicov politiky chpou naopak jako ty, kte maj snahu podkopvat pobdky k osobnmu sil.
Dvodem vyho konzervatismu svdomitch lid je vak i to, e kolem sebe chtj stabiln, znm a pedvdateln prosted. Svdomit lid tak v rznch dobch stli na velmi rznch stranch politick barikdy. Pokud bychom se vydali zpt v ase, je pravdpodobn, e bychom je nali napklad mezi nejvtmi zastnci otroctv.
Psychick vlastnosti a politick signly
Psychick vlastnosti lid nejsou dobr a patn. Jsou takov, jak jsou. To, e peily, znamen, e byly pro lidi bhem historickho i prehistorickho vvoje dleit. A u jednotliv, nebo ve vzjemnch kombinacch.
Vliv psychickch vlastnost na politickou orientaci vak s sebou nese dva problmy. Tm prvnm je, e lid se pod jejich vlivem hls asto k politikm, kter jejich zjmm pli nesvd. Reaguj na jednoduch signly, kter odpovdaj jejich psychologickmu zamen.
Druh problm spov v tom, e tyto vlastnosti maj zven sklon lidi politicky rozdlovat, a to vce, ne odpovd jejich zjmm.
O tchto okolnostech je proto dobr vdt. Plat to tm spe, e nejlpe o nich vd ti, kte je k pouvaj rozdlovn voli. Tedy ti, kte vztah mezi psychologickm a politickm zamenm lid vyuvaj k polarizaci spolenosti, co jim umouje lpe dosahovat vlastnch zjm.
