Aktual.: 10.09.2025 13:52
Praha – Platba za státní pojištěnce, kterými jsou děti, senioři nebo nezaměstnaní, se od příštího roku zvýší na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně. Příslušné nařízení dnes schválila vláda, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Zvýšení vyplývá z valorizačního mechanismu. Celkem stát příští rok za státní pojištěnce zaplatí o 4,4 miliardy korun víc než letos, částka by měla dosáhnout 158,4 miliardy korun.
Nařízení vlády navyšuje pro příští rok vyměřovací základ, ze kterého odvádějí například podnikatelé minimální pojistné. Od 1. ledna každého roku se od loňska zvyšuje o součet růstu cen, tedy inflace, a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Letos je vyměřovací základ stanovený na 15.749 korun, příští rok bude 16.206 korun.
Fiala upozornil, že úpravu platby za státní pojištěnce na základě vývoje ekonomických ukazatelů nařizuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. „Tím, co jsme dnes rozhodli, naplňujeme to, co nám stanovuje zákon. Jedná se fakticky o mandatorní výdaj,“ řekl premiér.
Státních pojištěnců je zhruba šest milionů. Platby za tyto pojištěnce tvoří zhruba třetinu celkových příjmů veřejných zdravotních pojišťoven. Pojistné zaměstnanců se odvíjí od výše jejich platů.
Vláda dokončila převod financování nepedagogů na zřizovatele škol
Vláda dnes schválením nařízení, které nastavuje rozdělování peněz mezi obcemi a kraji na placení nepedagogů, dokončila změnu mířící k zefektivnění fungování systému financování škol. Nová forma je stejná jako ve všech okolních zemích, kde provoz škol financují jejich zřizovatelé, uvedl po jednání kabinetu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Nový systém má podle něj zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a školských zařízení. Víc peněz by měli zřizovatelé dostat například za děti v mateřské škole, děti v dětském domově či za žáky v základní škole, kterou zřizuje svazek obcí. Nařízení vlády navazuje na novelu školského zákona, která přináší převod placení například kuchařek, školníků na obce a kraje od roku 2026.
Převod financování kuchařek, školníků, uklízeček a dalších nepedagogů ze státu na obce a kraje dlouhodobě kritizovali školské odbory, zástupci některých školských organizací, zástupci samospráv či opozice. Nový systém financování mezd nepedagogů vláda původně navrhla zavést od letošního září. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, odložila převod o čtyři měsíce. Bek dnes zopakoval, že regiony peníze na dofinancování dostanou.
Nařízení vlády určuje způsob rozdělení sdílených daňových výnosů mezi jednotlivé kraje a jednotlivé obce zřizující školu. Ministerstvo stanovilo koeficienty, kterými se při výpočtu bude násobit počet dětí v daném typu školy nebo školského zařízení. Třeba za žáky v ZŠ, kterou zřizuje svazek obcí, nebo za děti v MŠ by měli zřizovatelé dostat více peněz než za žáky běžné ZŠ či SŠ. Se zvýhodněním svazkových škol nesouhlasí například Sdružení místních samospráv, pro jejich zvýhodnění podle sdružení neexistuje objektivní důvod.
Podle návrhu ministerstva by obce, které zřizují školy a školská zařízení, v nichž se vzdělává maximálně 500 dětí, měly být v příštím roce přechodně zvýhodněné. Počet dětí by se jim měl ve výpočtu zvýšit o deset. To má podle ministerstva pomoci obcím s menšími školami přizpůsobit se novému systému financování. S tím nesouhlasilo Sdružení místních samospráv, podle něj by měla podpora více zohledňovat velikost škol.
Školské odbory nesouhlasily s tím, že by se nezapočítávaly děti, které se vzdělávají individuálně. Rozdělení peněz by podle nich také mělo zohledňovat to, zda má škola odloučená pracoviště. Zároveň chtěly zvýšit koeficienty pro speciální třídy a školy, aby za děti v nich obce dostávaly více peněz.
Krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, z nich mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.