Aktual.: 15.05.2026 07:39
Kyjev/Moskva – Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti. Oznámila to dnes ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 48 lidí včetně dvou dětí je zraněných. Záchranáři ukončili pátrací a záchrannou operaci po více než 28 hodinách, uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram. V Kyjevě je dnes den smutku.
Všichni zabití při ruském úderu jsou podle služby pro mimořádné situace z kyjevské Darnycké čtvrti, kde se kvůli ruskému vzdušnému útoku zřítila celá jedna sekce výškového obytného domu. Ve čtvrtek večer ukrajinské úřady informovaly o nejméně 16 obětech útoku.
Na místo tragédie se vypravil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil soustrast všem, kteří přišli o rodiny a blízké. „Svět si musí pamatovat cenu, kterou Ukrajina platí každý den, aby se ruská agrese nerozšířila do dalších zemí,“ napsal na síti X.
Rusko v noci na čtvrtek podle ukrajinského letectva zaútočilo na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami střel, přičemž většinu z nich zneškodnila protivzdušná obrana. Na více než dvou desítkách míst v zemi ale ukrajinské úřady zaznamenaly zásahy.
Dům v Kyjevě podle předběžných poznatků zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, uvedl ve čtvrtek Zelenskyj, podle něhož byla zbraň vyrobena letos, což svědčí o tom, že Moskva obchází sankce a dováží součástky a vybavení pro výrobu raket. Ukrajinský prezident proto vyzval zahraniční partnery ke zpřísnění sankcí vůči Rusku.
Ukrajina v reakci na ruské zabíjení civilistů žádá o naléhavé jednání Rady bezpečnosti OSN, uvedl ve čtvrtek ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zmíněné údery podle agentury AFP odsoudili mimo jiné představitelé Francie, Británie, Německa, Estonska, Lotyšska, Finska, Nizozemska, Moldavska nebo Slovenska.
Ministerstvo obrany v Moskvě ve čtvrtek podle ruské státní tiskové agentury TASS uvedlo, že ruská armáda v uplynulém dni podnikla „masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ na podniky ukrajinského obranného průmyslu, vojenská letiště a na objekty palivové a dopravní infrastruktury využívané „v zájmu ukrajinské armády“.
Rusko tento týden během dvou po sobě jdoucích dnů vypustilo na Ukrajinu více než 1500 dronů a desítky raket, uvedli ukrajinští představitelé podle agentury Reuters. Při středečních útocích zahynulo na západě Ukrajiny šest lidí. Země se brání ruské invazi už pátým rokem.
Tři lidé zahynuli při ukrajinském útoku v Rjazani, uvedl gubernátor
Moskva – Tři lidé zahynuli při ukrajinském vzdušném útoku v ruském městě Rjazaň, 12 lidí bylo zraněno, včetně dětí, uvedl dnes gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov na platformě Telegram. Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS informovalo o nočním sestřelu 355 ukrajinských dronů nad řadou ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Kaspickým mořem.
O škodách nebo obětech se resort obrany v Moskvě ve svém hlášení nezmiňuje. Podle Malkova v Rjazani útok poškodil dva vícepodlažní obytné domy a trosky bezpilotního letounu dopadly také na pozemek blíže neupřesněného průmyslového podniku. Telegramový kanál Mash napsal, že dron narazil do výškové budovy v Rjazani, přičemž se zablokoval východ a obyvatelé se nemohli dostat ven.
Rjazaň leží asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy a nachází se tam ropná rafinerie. Kromě dvou výškových budov byla poškozena i rafinerie ve městě, začalo v ní po útoku hořet, napsal portál Astra, podle kterého jde o jeden z největších rafinerských závodů v Rusku. Rjazaňská rafinerie se v minulosti opakovaně stala terčem ukrajinských útoků.
Ukrajinské letectvo v noci vydalo řadu varování před hrozbou ruských vzdušných útoků. Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti, oznámila mezitím Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 47 lidí je zraněných.
Rusko už pátým rokem vede válku proti Ukrajině a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran hluboko na nepřátelském území. Kyjev k útokům na ruská energetická zařízení uvádí, že chce oslabit možnosti Moskvy financovat válku penězi z prodeje ropy a plynu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











