V prvním kole přijímaček na SŠ uspělo 93,3 procent deváťáků

Do čtyřletých a kratších oborů vzdělání bylo v prvním kole přijato 116.929 uchazečů, přihlášku si podalo asi 130.200 lidí. U žáků z devátých ročníků základních škol, kteří se hlásili do čtyřletých oborů, bylo přijato 95.387 ze 102.267 uchazečů, uvedl Cermat. Podíl přijatých se podle organizace u deváťáků drží na velmi podobné úrovni jako v předchozích letech.

Na obor uvedený jako první volba se dostalo 88.497 přijatých uchazečů na čtyřleté a kratší obory, tedy 75,7 procenta z přijatých, uvedl Cermat. Zda a na jakou školu byli žáci přijati, se dozvědí v elektronickém systému DiPSy, výsledky zveřejnily i školy. Systém DiPSy měl ráno kvůli náporu zájmu krátkodobé výpadky, lidé musí chvíli počkat, uvedl Cermat.

Na osmiletá gymnázia se letos, podobně jako loni, mohla kvůli kapacitě dostat zhruba polovina přihlášených žáků, na šestiletá asi třetina. Do osmiletých oborů bylo letos přijato 9102 z 19.166 uchazečů, zhruba 47,5 procenta. Většinu tvoří uchazeči o osmiletá gymnázia, zhruba 80 jsou uchazeči o osmileté konzervatoře. Do šestiletých gymnázií bylo letos přijato 2432 z 6841 uchazečů, tedy 35,6 procenta. V roce 2025 to bylo 33,3 procenta a o rok dříve 29,6 procenta.

„Letošní přijímací řízení i společná část maturitní zkoušky proběhly řádně, předvídatelně a bez zjištění, která by zpochybňovala průběh nebo vyhodnocení testů,“ uvedla ředitelka státní organizace Cermat Barbora Rosůlková.

Nejnižší podíl přijatých deváťáků byl v Praze, kde bylo přijato 84 procent uchazečů z devátých tříd. Ve Středočeském kraji šlo o 90,9 procenta deváťáků. Naopak nejvyšší podíl přijatých deváťáků byl v kraji Vysočina, kde dosáhl 97,5 procenta, a v Jihočeském kraji, kde činil 96,8 procenta.

„Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel (a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný), mrhá potenciálem dětí,“ uvedl na síti X ministr školství Robert Plaga (za ANO).

„Útoky současného pana ministra nikomu nepomůžou, zvlášť když za současnou situaci může on, jelikož ve svém minulém období nedovolil rozšíření kapacit a nyní blokuje rozšíření víceletých gymnázií,“ sdělil ČTK pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Apeluje na Plagu, aby umožnil výstavbu víceletých gymnázií. Klecanda napsal, že mu jde prioritně o pražské děti. Nikdo podle něj nedokáže určit, kolik dětí z jiných krajů se bude hlásit na pražské střední školy. Věří, že se nakonec podaří umístit všechny děti, podobně jako v předchozích letech, dodal.

Nedostatek kapacit na středních školách, zejména gymnáziích, je v Praze dlouhodobým problémem. Odborníci upozorňují, že příčinou je růst počtu obyvatel i skutečnost, že do pražských škol dojíždějí studenti ze Středočeského kraje. „V Praze je nejvíce škol a v tomto volebním období jsme navýšili kapacitu o více než 3000 míst na čtyřletých oborech. Zároveň po 15 letech vznikla dvě zcela nová gymnázia,“ napsal Klecanda.

Přihlášku do druhého kola přijímacích zkoušek si mohou uchazeči podat od 19. do 25. května, využít mohou opět systém DiPSy. Jednotnou přijímací zkoušku už žáci v druhém kole nedělají, počítá se jim výsledek z prvního kola. Uchazeči, kteří ji v prvním kole nepsali a hlásí se v druhém kole na maturitní obor, kde je povinnou součástí přijímacího řízení, za ni dostanou nula bodů, vyplývá z informací na webu.

Odborníci: Výsledky zkoušek na SŠ i gymnázia potvrdily nedostatek míst v Praze

Výsledky přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia potvrzují, že je třeba rozšířit nabídku především v Praze, míní odborníci oslovení ČTK. Problém v hlavním městě, ale i v dalších krajích se podle nich letos dotýká všech typů škol, kam se hlásí uchazeči z devátých ročníků základních škol. Jde tedy o širší nesoulad mezi kapacitami, strukturou nabídky a reálnou poptávkou uchazečů, uvedla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Míní, že na nápravě by mělo spolupracovat ministerstvo školství (MŠMT) s kraji.

Podíl přijatých uchazečů do čtyřletých a kratších oborů střední škol i do víceletých gymnázií je i letos nejnižší v Praze. Do čtyřletých a kratších oborů v hlavním městě bylo letos přijato asi 80,2 procenta uchazečů. Průměr za ČR je 89,8 procenta. Na šestiletých gymnáziích bylo letos v Praze úspěšných 24 procent uchazečů, celorepublikově se na ně dostalo 35,6 procenta uchazečů. Na osmiletých oborech, tedy osmiletých gymnáziích a konzervatořích, uspělo letos v metropoli 37 procent žáků, celorepublikově 47,5 procenta uchazečů.

„Problém přijímaček je především důsledek nedostatečných kapacit a nevhodné struktury nabídky oborů v místě bydliště uchazečů. Kraje i stát znají demografickou křivku, mají data o vývoji počtu žáků a mají také data o tom, jak se mění poptávka uchazečů. Bylo tedy možné této situaci předcházet,“ řekla Šrámková.

Ministerstvo školství by podle ní mělo úzce spolupracovat s kraji na nápravě nedostatku kapacit v žádaných oborech, na lepším sladění nabídky s poptávkou v místě bydliště uchazečů. Míní, že ministerstvo může nabídku oborů ovlivňovat například prostřednictvím nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání, tedy seznamu, ze kterého si kraje vybírají obory, které otevřou. „Dále může nabídku a kapacity ovlivňovat prostřednictvím zápisů do školského rejstříku a zejména financováním. Může také s kraji vést systematická jednání založená na datech. Pokud by stát nechal situaci pouze na krajích, hrozí, že situace v některých krajích zůstane stejná nebo se nerovnosti ještě více prohloubí,“ uvedla.

Analytička také apeluje na snížení zbytečného stresu spojeného s přijímacím řízením. Pomoci by podle ní mohla například úprava termínů tak, že by žáci nejprve napsali test, zjistili svůj bodový výsledek a teprve potom podávali přihlášky. „To by ale muselo jít ruku v ruce s navyšováním kapacit v žádaných oborech. Pomoci by mohlo také přesunutí místa konání přijímacích zkoušek na základní školy,“ dodala.

„Zásadní je přesun konání testů pro všechny žáky na základní škole a hlavně rozšíření počtu přihlášek či lépe priorit pro omezení taktizování a zvýšení ambicí žáků. Nezbytné je také zvýšit dostupnost informací o podstatných kritériích pro přijetí na jednotlivé obory SŠ (např. percentil, validátor přihlášky, ověření znalostí o fungování algoritmu) či zpřístupnění bezplatné přípravy pro žáky,“ doplnil analytik vzdělávací politiky v PAQ Research Karel Gargulák.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}