Aktual.: 31.01.2026 21:11
Washington – Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát, napsal web stanice BBC. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po výpočetním výkonu AI. Obvykle jsou takovými centry velké haly plné výkonných počítačů, které zpracovávají a ukládají data.
Jelikož požadavky na zpracování dat kvůli stále většímu využívání AI už převyšují „pozemské kapacity“ a spotřebovávají obrovské množství energie a vody k chlazení, orbitální datová centra podle SpaceX představují ekologičtější řešení.
Stávající síť Starlink s téměř 10.000 satelity podle některých kritiků zahlcuje vesmírný prostor, což miliardář odmítá. Novou síť by přitom mohl tvořit až jeden milion satelitů napájených solární energií, které by poskytovaly výpočetní kapacitu potřebnou k obsluze několika miliard uživatelů po celém světě. Stejně jako satelity Starlink zajišťující vysokorychlostní internet by nové družice fungovaly na nízké oběžné dráze ve výšce od 500 do 2000 kilometrů.
Odborník oslovený BBC řekl, že vypuštění družic je stále nákladné a že infrastruktura pro jejich ochranu, chlazení a napájení může být složitá, nemluvě o vesmírném odpadu. Jiný zase varoval, že rostoucí počet satelitů na nízké oběžné dráze zvyšuje možnost srážek mezi nimi, které by mohly poškodit stroje nebo způsobit pád zpět na Zemi.
„Satelity budou ve skutečnosti tak daleko od sebe, že bude těžké je navzájem vidět. Vesmír je tak obrovský, že to přesahuje naše chápání,“ uvedl k tomu Musk.
SpaceX také uvedla, že by vyslání satelitů bylo prvním krokem k dosažení Kardašovovy (hvězdné) civilizace typu II – civilizace, která dokáže využít plný výkon Slunce. Firma tím odkazovala na stupnici hypotetických mimozemských společností, kterou v 60. letech 20. století navrhl ruský astronom Nikolaj Semjonovič Kardašov.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}