Aktual.: 22.05.2025 14:51
Praha – Pokud soudci uspějí u Ústavního soudu s námitkou ohledně protiústavnosti zmrazení svých platů, stát bude muset za letošní rok celkově doplatit 817,4 milionu korun plus případné úroky z prodlení a náklady jednotlivých soudních řízení. Z toho by 620,3 milionu korun putovalo k soudcům a zbývajících 197,1 milionu korun ke státním zástupcům. Ministerstvo spravedlnosti tento odhad uvedlo v dokumentu, s nímž v dubnu seznámilo vládu a který má ČTK k dispozici.
Odhad ministerstva vychází z předpokladu, že stát by soudcům a státním zástupcům doplácel platy za letošní únor až prosinec do stejné výše, jakou obdrželi v lednu. Platy soudců totiž fakticky zmrazila vládní novela zákona o platech představitelů státu, přičemž platy státních zástupců jsou navázané na platy soudců. Ačkoliv Justiční grémium pokládá novelu za protiústavní, předsedové soudů ji jakožto platný právní předpis musí respektovat a vydávat podle ní platové výměry. Jednotliví soudci už kvůli doplacení peněz podali desítky civilních žalob.
Ministerstvo shrnulo, že v úvahu připadají dva procesní postupy. V první variantě obecné soudy rozhodnou o těchto žalobách samy – mohou je zamítnout, ale mohou jim případně také vyhovět přímou aplikací práva EU. Ve druhé variantě soudy řízení přeruší a věc předloží Ústavnímu soudu k posouzení ústavnosti novely. „S ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu v platových otázkách není nepravděpodobné, že žalobci se svými nároky uspějí,“ připustil úřad.
Částka 817,4 milionu korun navíc nezahrnuje úroky z prodlení a náklady řízení, které by v případě úspěšných žalob platily jednotlivé žalované soudy. Podle ministerstva nelze předvídat, na kolik by se tento případný další výdaj státního rozpočtu celkově vyšplhal. Justiční grémium odhadlo, že úroky z prodlení by mohly dosáhnout dalších 20 milionů korun.
Ministerstvo předpokládá, že předsedové soudů počkají na první rozhodnutí soudů o žalobách konkrétních soudců a v případě úspěšné žaloby poté upraví platové výměry i u ostatních soudců. Úřad se zároveň domnívá, že o prvních žalobách by soudy mohly rozhodnout velmi rychle, a to v řádu týdnů či měsíců. Ministerstvo nevylučuje, že Ústavní soud by věc po jejím předložení projednal přednostně. Pokud by shledal novelu neústavní, další soudci by se mohli svých nároků rychle domáhat i tzv. platebními rozkazy.
Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121.685 korun. Loni byla základna 113.775 Kč. Ministerstvo k tomu uvedlo, že k dočasnému zpomalení růstu platové základny do konce roku přistoupila vláda proto, aby alespoň částečně dosáhla zamýšlených úspor na výdajové straně státního rozpočtu. Začínající soudce okresního soudu letos podle ministerstva pobírá 107.100 Kč, soudce Nejvyššího soudu pak 224.000 Kč.
Kvůli zdržení legislativního procesu chyběl v zákoně od 1. ledna 2025 do 6. března 2025 mechanismus výpočtu platu soudců. Ministerstvo v dokumentu konstatovalo, že kritizovaná zpětná účinnost novely je právně sporná a Ústavní soud ji může vyhodnotit jako protiústavní.
