Aktual.: 13.06.2025 10:54
Berlín – Naprostou většinu žadatelů o azyl odmítnutých na německých hranicích po zpřísnění režimu sousední země přebírají. Není ale vyloučeno, že se tito migranti později o vstup do Německa opět pokoušejí. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl předseda největších německých policejních odborů GdP Andreas Rosskopf. Spolupráce s českou policií při hraničních kontrolách je podle něj velmi dobrá. Za nejvyšší prioritu označil to, aby kontroly způsobovaly co nejmenší problémy dopravcům a pendlerům.
Zpřísnění režimu na německých pozemních hranicích na začátku května – den po svém nástupu do funkce – nařídil ministr vnitra Alexander Dobrindt. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou měly být podle nařízení jen zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní. Za čtyři týdny kontrol odmítla spolková policie vstup do země 160 žadatelům o azyl.
Podle Rosskopfa přitom naprostou většinu žadatelů o azyl odmítnutých na německých pozemních hranicích sousední země přebraly, výjimku podle něj tvořily jen dva případy na polské hranici. Výslovně šéf odborů GdP chválil spolupráci s českou policií. „Co ovšem nevíme, je, co naše sousední země s těmito lidmi dál dělají. Převážejí je zase na svou východní a jižní hranici, nebo je po krátké registraci zase propustí, a oni se tak nakonec mohou opět pokusit přejít do Německa?“ uvedl Rosskopf.
Relativně nízký počet odmítnutých žadatelů o azyl na hranicích – 160 za čtyři týdny – nemusí podle Rosskopfa znamenat, že nový hraniční režim nefunguje. „Může to být tak, že převaděčské organizace teď vyčkávají a sledují, jak se budeme dál chovat,“ řekl. V posledních dnech několikrát prohlásil, že nelze kvůli personální situaci u spolkové policie současný režim na hranicích udržet dlouho. Zpřísněné kontroly podle něj totiž fungují jen díky změně pracovních plánů, včetně prodloužení směn policistů na 12 hodin. Do budoucna by mohl podle Rosskopfa režim fungovat jen tehdy, pokud by policisté snížili ostrahu jiných míst, například nádraží.
Nutností je podle šéfa největší policejní odborové organizace změna spolkové policie na moderní pohraniční policii, která by měla k dispozici drony, systémy na rozpoznávání registračních značek a mobilní kontejnery, které by mohly sloužit i jako centra k provádění dublinských řízení přímo v pohraničí. Dublinské dohody mimo jiné stanovily, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první.
Nejistotu podle Rosskopfa vyvolal u policistů nedávný verdikt berlínského správního soudu, podle kterého je Dobrindtem nařízené odmítání žadatelů o azyl na německém území protiprávní. Soud se zabýval případem tří Somálců vypovězených na začátku května po přejezdu hranice zpět do Polska. Německý kancléř Friedrich Merz i ministr Dobrindt označili verdikt za rozhodnutí v jednom konkrétním případě a uvedli, že ve zpřísněném režimu na hranicích bude Německo pokračovat. „Musíme vyčkat, jak se k tomu vyjádří další soudy,“ řekl Rosskopf.
Nejvyšší prioritou podle šéfa GdP je, aby kontroly měly co nejmenší dopad na provoz na hranicích, včetně přepravy zboží a cest pendlerů. Dlouhé kolony na hranicích by totiž podle něj způsobily, že by sousední země ještě více na Německo tlačily, aby od kontrol upustilo. Ani on přitom nevidí v současném režimu zavedeném novou vládou dlouhodobé řešení.
„Není to řešení příčiny, je to jen náplast na otevřenou ránu. Musíme bojovat s příčinami migrace, potírat převaděčství, posílit službu Frontex,“ dodal s odkazem na agenturu Evropské unie pro ochranu vnějších hranic. Němečtí vládní politici přitom tvrdí, že zpřísněný režim na hranicích je pouze dočasným řešením do doby, než bude lépe chráněna vnější hranice EU.
