Aktual.: 10.08.2026 18:41
Praha – Vojenská policie navrhla podat obžalobu na sedm lidí kvůli rozsáhlému případu ovlivňování veřejných zakázek, které vypisovala Agentura hospodaření s nemovitým majetkem ministerstva obrany (AHNM). Další dvě osoby z této skupiny obviněných už uzavřely se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, informovala dnes ČTK mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková.
Podle závěrů vyšetřování jeden z technických pracovníků agentury, který už není zaměstnancem ministerstva obrany, zneužil svého postavení při administraci veřejných soutěží. Vojenská policie u něj zajistila více než 1,3 milionu korun v hotovosti. „Za finanční úplatu měl vybraným soutěžitelům zajišťovat neoprávněnou výhodu tím, že je přihlašoval do veřejných soutěží a umožňoval jim účast za podmínek, které nebyly dostupné všem zájemcům stejným způsobem,“ uvedla mluvčí.
Za tuto činnost údajně od jednotlivých aktérů soutěže přijímal finanční částky v celkové výše v řádu milionů korun. „Soutěžitelé měli těmito platbami získávat výhodnější postavení v procesu veřejné soutěže a možnost ucházet se o zakázky způsobem odporujícím pravidlům rovné a transparentní soutěže. U jedné z osob byly navíc zajištěny nelegálně držené střelné zbraně,“ uvedla Rimkevič Hájková.
Jejich jednání vyšetřovatelé kvalifikovali jako trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, a to v souběhu s trestnými činy úplatkářského charakteru. Člověk, u něhož policisté našli nelegální zbraně, je stíhán i za nedovolené ozbrojování. O podání obžaloby nyní rozhodne příslušný státní zástupce.
Celý případ byl podle mluvčí Vojenské policie rozsáhlý nejen počtem prověřovaných a stíhaných osob, ale také množstvím nasazené operativní techniky, zajištěné dokumentace, elektronické komunikace a ekonomických podkladů.
Vedle hlavní větve byly ze společného řízení postupně vyloučeny další dva samostatné případy, které se týkaly čtyř lidí a jedné společnosti. V těchto věcech už rozhodly okresní soudy v Pardubicích a Ústí nad Orlicí, které uložily podmíněné tresty odnětí svobody, peněžité tresty ve výši milionů korun, zákazy činnosti a zákaz účasti ve veřejných zakázkách. „Ve vyloučených trestních věcech šlo podle závěrů trestního řízení o podplácení techniků AHNM ze strany soukromé společnosti. Technici měli za úplatek přebírat nedokončená nebo neúplná stavební díla a zjednávat této společnosti časovou přednost nebo jinou výhodu ve veřejných zakázkách,“ uvedla Rimkevič Hájková.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
