Aktual.: 26.10.2026 08:37
Brusel – Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), napsal server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé podle bruselského serveru už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země požádá partnery o dalších 70 miliard eur (1,7 bilionu korun), které bude potřebovat na svou obranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na společné tiskové konferenci s šéfem unijních vrcholných schůzek Antóniem Costou po summitu potvrdila, že tuto částku v příštím roce „bude nutné pokrýt“. EU se v této souvislosti snaží získat další příspěvky od spojenců, jako jsou Kanada a Británie. Část zemí v posledních týdnech opětovně zmínila využití zmrazených ruských aktiv v Evropě. Belgie, kde se většina těchto financí nachází, to ale nadále odmítá.
Snaha prosadit podpůrný balíček pro Ukrajinu, který by pokryl přibližně dvě třetiny ze 70 miliard eur, se časově překrývá s náročnými jednáními o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. Pravděpodobně se rovněž vyostří napětí mezi zeměmi, které poskytují Ukrajině většinu pomoci, a těmi, jejichž příspěvky jsou ve srovnání s nimi poměrně malé, poznamenal server Politico.
Prezidenti a premiéři zemí unie se loni v prosinci dohodli na první půjčce pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Stejně se tyto země chtějí zachovat i nyní. Čeští a slovenští představitelé na říjnovém summitu EU naznačili, že se do půjčky nezapojí. Podle dvou diplomatů se pravděpodobně stejně zachová i Maďarsko, napsal bruselský server.
Podle Politica se ale ukazuje, že jsou jednání o Ukrajině a o rozpočtu propojená. Největší podporovatelé Ukrajiny v EU už totiž varovali, že by mohli být méně ochotní podpořit požadavky skupiny zemí označované jako Přátelé koheze, která usiluje o navýšení rozpočtu EU v zemědělské a kohezní politice, pokud některé z těchto zemí neprojeví solidaritu s Kyjevem.
„Jak může někdo vážně věřit tomu, že naši daňoví poplatníci budou ochotni poslat byť jen o jedno euro více na kohezní fondy zemím, které se odmítají podílet na obraně proti největší hrozbě pro naši společnou bezpečnost?“ uvedl podle Politica jeden z německých diplomatů. Jiný unijní diplomatický zdroj nicméně uvedl, že EU musí najít způsob, jak financovat Ukrajinu a zároveň zajistit prostředky na kohezní politiku, na níž je mnoho členských států závislých. „Z politického hlediska by nebylo snadné vysvětlit, že jsme našli peníze pro Ukrajinu, ale museli jsme přistoupit k rozsáhlým škrtům v unijních politikách určených Evropanům. Bylo by lepší financovat obojí,“ dodal tento zdroj.
Očekává se, že jednání o tom, jak by měla půjčka Ukrajině vypadat, se povedou na mimořádném summitu EU 26. a 27. listopadu v Bruselu. Evropská komise by měla předložit dokument s různými možnými variantami.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}