Aktual.: 3.07.2026 14:54
Praha – Útoky politických představitelů na Ústavní soud, který na základě předběžného opatření umožnil prezidentu Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře, jsou velmi nebezpečné a ohrožují demokratický systém. ČTK to řekla politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Aby mohl být demokratický systém funkční, je podle Klusové potřeba vzájemná kontrola ústavních institucí a společná obrana jeho základních principů.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) například v souvislosti s předběžným opatřením mluvil o ústavním puči. Exprezident Miloš Zeman zase na adresu Ústavního soudu krátce před vydáním předběžného opatření podle webu Echo24.cz řekl, že může být podjatý, jelikož Pavel jmenoval většinu jeho soudců. Z 15 jeho soudců Pavel jmenoval 13. Dva, konkrétně Pavla Šámala a Jana Svatoně, kteří hlasovali pro vydání předběžného opatření, jmenoval přitom ještě Zeman. Odlišné stanovisko v hlasování o předběžném opatření naopak uplatnili Pavlem jmenovaní ústavní soudci Dita Řepková a Jan Wintr.
„Pokud někdo z politických představitelů slovně útočí na prezidenta, Ústavní soud nebo veřejnoprávní média, které demokracii chrání, můžeme skutečně mluvit o tom, že u nás dochází k únosu státu,“ řekla Klusová ČTK.
O Pavlovi Macinka hovořil jako o „soudruhu prezidentovi“, s odkazem na někdejší Pavlovo členství v předlistopadové komunistické straně. Motiv neustálého připomínání Pavlovy komunistické minulosti, se podle Klusové v útocích na prezidenta neustále opakuje.
Toto opakování má podle ní konkrétní důvod. „Vzala se jedna část jeho životopisu, vytrhla se z kontextu a opakuje se tak dlouho, aby překryla všechno ostatní. Cílem není vést věcnou debatu o Pavlově minulosti, ale vytvořit stabilní emocionální zkratku, že prezident není legitimní a nedá se mu věřit. Zjednodušuje to pohled občanů na jeho identitu,“ řekla politoložka.
Slovní útoky na prezidenta na sociálních sítích jsou podle názoru Klusové extrémní, a je za nimi cílená snaha zničit jeho pověst a důvěryhodnost. Podle politoložky je třeba za podobnými útoky vidět i vliv některých současných vládních stran, spolu s jejich marketingovými poradci, kteří podobné komentáře na sítích sdílí nebo je sami vytváří. „Pokud někteří z nich měli před volbami trolí farmu, tak můžeme předpokládat, že ji momentálně používají i k těmto útokům,“ míní Klusová.
Trolí farma je organizovaná skupina lidí nebo automatizovaných botů, která systematicky a koordinovaně šíří dezinformace, manipuluje on-line diskusemi a vyvolává konflikty na internetu. Takové jednání podle Klusové silně ohrožuje demokratický systém, protože z jejího pohledu ve skutečnosti neútočí na osobu Pavla, ale na samotnou instituci prezidenta, která je pro udržení rovnováhy v demokracii velmi důležitá.
Ve společnosti podle Klusové velmi chybí klidná a věcná debata, a zároveň podpora prezidenta ze strany dalších institucí. „Bohužel bránit sám sebe nefunguje. Viděli jsme to na příkladu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která čelila dlouhodobým extrémním slovním útokům ze strany vládních činitelů,“ dodala politoložka.
Spor o účast na summitu NATO, který se koná 7. a 8. července v turecké Ankaře, mezi vládou a prezidentem trvá několik měsíců. Kabinet původně Pavla do delegace nezařadil, prezident proto podal kompetenční žalobu. Ústavní soud v předběžném opatření vládě uložil, aby hlavě státu zajistila účast.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}