Astronauti odstartovali z vesmrnho stediska na Florid ve tvrtek ped plnoc SE a na cest strvili zhruba 36 hodin. Prvn pm kontakt s ISS posdkov modul navzal v 11:42 SE, kdy ob plavidla letla rychlost piblin 28 200 kilometr za hodinu zhruba 400 kilometr nad jinm sekem Tichho ocenu.
Nsledn manvry kosmickou lo pln pipojily ke stanici, kde na tveici astronaut ekali jejich kolegov z americkho Nrodnho adu pro letectv a vesmr (NASA), kosmonauti rusk kosmick agentury Roskosmos a dva astronauti Evropsk kosmick agentury (ESA) a japonsk vesmrn agentury JAXA.
Plnho propojen se stanic lo Crew Dragon doshla ve 13:13 SE. Nov pchoz, kte se prothli erstv utsnnm a natlakovanm prchodem, pak stvaj posdka ISS pivtala s smvem a objetm.
Mise Ax-3 se astn bval astronaut NASA Michael Lpez-Alegra, vd Marcus Wandt z ESA, Ital Walter Villadei a Turek Alper Gezeravci, kter je prvnm tureckm astronautem ve vesmru. Pro velitele mise Lpeze-Alegru jde o estou nvtvu ISS. V dubnu 2022 velel tak prvn misi Axiomu, kter se zrove stala prvn pln soukromou cestou k ISS.
Na obnou drhu posdku vynesla raketa Falcon 9 spolenosti Space X, kter vyrobila i modul Crew Dragon. Axiom Space a Space X spolu maj smlouvu, kter jim zajistila spoluprci i na pedchozch misch Axiomu Ax-1 a Ax-2 z pedchozch dvou let.
Tm se na let pipravoval nkolik msc. Na obn drze strv piblin dva tdny, bhem kterch ho ek pes 30 vdeckch vdeckch experiment. Mnoh z nich se podle Reuters zam na vliv pobytu ve vesmru na lidsk zdrav.
Spolenost Axiom Space se sdlem v Houstonu m od svho zaloen ped osmi lety zakzky od vld a bohatch soukromch zjemc. Za sluby spojen s organizac, vcvikem a vybavenm zkaznk si podle Reuters tuje nejmn 55 milion dolar (zhruba 1,3 miliardy korun) za jedno msto.
Axiom je zrove jednou z nkolika spolenost, kter buduj komern vesmrnou stanici. Ta by mla asem nahradit ISS, jej provoz plnuje NASA ukonit okolo roku 2030. Prvn moduly Mezinrodn vesmrn stanice se na orbitu dostaly v roce 1998. Od roku 2000 ji nepetrit obvaj kosmonauti v rmci partnerstv vedenho Spojenmi stty a Ruskem, do kterho pat i Kanada, Japonsko a evropsk stty sdruen v ESA.
