Aktual.: 24.04.2025 13:44
Praha – Posilování všeobecného vzdělávání je prioritou, je potřeba systém, který připravuje lidi s dobrým všeobecným základem a se správnými kompetencemi. Na konferenci Vzdělání pro 21. století to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj dává do vzdělání lehce přes pět procent hrubého domácího produktu. Při zahrnutí předškolní výchovy Česko v roce 2021 vydávalo 5,2 procenta HDP, průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byl 5,8 procenta, vyplývá z údajů OECD zahrnujících veřejné i soukromé výdaje.
Problémy českého školství jsou podle Fialy ještě mnohem víc než v penězích záležitostí systémového nastavení. Každá vláda podle něj bude muset řešit regulaci růstu počtu pedagogických míst či například slučování škol. Konference je součástí předvolebních debat ODS.
„Současně je potřeba přiznat, a já to opakuji a říkám to i tady, že reformy neprobíhají tak rychle, jak bych si přál. Tomu, abychom ty změny dovedli trochu dynamičtěji do konce, určitě neprospěly ani opakované výměny v osobě ministra školství. Nicméně jsem přesvědčen, že jdeme správným směrem,“ řekl Fiala.
Ve Fialově vládě se vystřídali tři ministři školství. Současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN) je ve funkci od května 2023, nahradil stranického kolegu Vladimíra Balaše. Ten rezignoval ze zdravotních důvodů. Balaš vedl resort od konce června 2022, před ním zastával funkci Petr Gazdík (STAN). Ten podal rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr.
Vláda podle Fialy počítá s dofinancováním peněz na nepedagogické pracovníky ve školách. Původně chtěla od září převést financování kuchařek, uklízeček či například školníků na zřizovatele. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, koalice prosazuje začátek změny od počátku příštího roku. Národní rozpočtová rada dříve uvedla, že to pro státní rozpočet znamená dodatečný výdaj 10,5 miliardy korun, se kterými příslušný výdajový ukazatel nepočítá. „Samozřejmě zajistíme ty peníze pro letošní rok,“ řekl Fiala novinářům. Novela, která má změnu přinést, je ve Sněmovně ve třetím čtení.
O všeobecné vzdělání je podle Fialy stále větší zájem. Připomněl zavedení nového oboru všeobecné lyceum, který se pro nový školní rok otevírá na 30 středních školách, k dispozici je 819 míst. Zřizovatelé by měli podle Fialy do budoucna nabízet všeobecné vzdělání zhruba polovině zájemců, uvedl. Všeobecné vzdělání by podle dřívějšího výzkumu PAQ Research chtěla pro své děti nejvíce asi třetina rodičů. Za nabídku míst v oborech středních škol jsou zodpovědné kraje.
Na rozdíly v nabídce oborů mezi kraji upozornil i Fiala. Systém, ve kterém se v některých regionech například na gymnázium nedostane žák, který u přijímací zkoušky získal 80 bodů, a jinde se dostane žák, který měl i o 30 bodů méně, je podle Fialy nespravedlivý. Problém se podle něj netýká jen všeobecných oborů, jedná se o plýtvání talenty dětí, uvedl. Ke změně je potřeba intenzivní spolupráce krajů, uvedl. „O tom, jaké má člověk perspektivy, stále ještě rozhoduje místo, kde žije, a ne pouze jeho schopnosti. To není dobrá situace,“ řekl.
Česko podle Fialy potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí. O tom mluví dlouhodobě i Bek. Vysokoškolské vzdělání mělo podle dat OECD za rok 2023 v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí OECD byl 41 procent.