Poslanci nezvolili Rakušana místopředsedou Sněmovny ani na čtvrtý pokus

Rakušan byl v nynější volbě jediným kandidátem. Ke zvolení potřeboval získat nejméně 87 poslaneckých hlasů. Obdržel jich 73, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

„Potvrdilo se, že jediné dohody, které je koalice schopna dodržet, jsou ty o nevydání jejich šéfů spravedlnosti,“ komentoval Rakušan výsledek volby s poukazem na poslanecký verdikt o trestním stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD). „My se o další strategii poradíme v klubu během příštího týdne,“ sdělil v tiskovém vyjádření.

Neobsazená pozice místopředsedy Sněmovny patří podle dřívějších koaličních dohod hnutí STAN. V budoucnu by se měla uskutečnit nová dvoukolová volba, do níž budou moci kluby navrhovat nové kandidáty. Nominant STAN může být stejný, byť koalice dává najevo, že by spíše podpořila poslankyni hnutí Věru Kovářovou. Ta byla místopředsedkyní dolní komory v minulém volebním období.

Místopředsedy Sněmovny jsou nyní Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé) a Jan Skopeček (ODS).

Rakušan získal v prvním kole nynější volby 67 hlasů, ke zvolení jich bylo nutných aspoň 83. První volba, v níž někdejší ministr vnitra figuroval, se uskutečnila v lednu. V jejím úvodním kole získal Rakušan 83 hlasů, potřeboval jich nejméně o devět víc. Ve druhém kole bylo ke zvolení nutných nejméně 89 poslaneckých hlasů, předseda STAN jich obdržel 75.

V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO na místopředsedu Sněmovny Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož Sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS Petra Fialu místopředsedou Sněmovny na třetí pokus.

Ve volbě šéfů sněmovních komisí neuspěl Žáček (ODS), ale ani Motorista Krejčí

Sněmovna znovu nezvolila poslance ODS Pavla Žáčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tentokrát naopak uspěl v tajné volbě předsedy komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ).

Bez předsedy je i po dnešním výběru komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), kterou vedl za Motoristy do jmenování ministrem životního prostředí Igor Červený. Sněmovna nezvolila do čela této komise nominanta Motoristů Miroslava Krejčího, byť získal více hlasů než jeho protikandidát Ivan Bartoš (Piráti). Krejčí vede komisi pro hybridní hrozby.

Ke zvolení bylo nyní potřeba získat ve všech případech nejméně 87 poslaneckých hlasů. Hladík jich obdržel 124, Žáček 77, Krejčí 78 a Bartoš 69, oznámil předseda sněmovních volební komise Martin Kolovratník (ANO). Žáček, Krejčí a Bartoš se budou účastnit druhých kol nynějších voleb.

Předsedy má aktuálně 12 ze 14 stálých sněmovních komisí. Jako první vzniká po sněmovních volbách volební komise, kterou vede Kolovratník. Kontrolních komisí je v dolní komoře devět. Poslanci ANO Robert Králíček, Pavel Růžička a Tomáš Helebrant vedou komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS), pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a pro kontrolu použití odposlechů.

V čele komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace poslanci stojí Marie Pošarová (SPD) a komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Gabriela Sedláčková z klubu Motoristů. Komisi pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů předsedá Jana Krutáková (STAN).

Pozici předsedkyně komise pro práci sněmovní kanceláře zastává Jana Pastuchová (ANO) a komise pro rodinu Lucie Šafránková (SPD). V čele ústavní komise stojí Libor Vondráček (SPD/Svobodní).

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}