Aktual.: 19.03.2025 14:42
Ženeva – Loňský rok byl nejteplejším v historii měření a všech deset nejteplejších let se odehrálo v minulém desetiletí. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře, který ohřívá planetu, je na 800.000letém maximu. Píší o tom agentury s odvoláním na každoroční zprávu o stavu klimatu Světové meteorologické organizace (WMO), která odkrývá příznaky stále více se oteplujícího světa, jako jsou rekordně vysoké teploty oceánů, stoupající hladiny moří a rekordní tání ledovců.
„Naše planeta vysílá další nouzové signály,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres a poznamenal, že podle zprávy WMO je cíl mezinárodního společenství udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou stále možný. „Lídři musí zvýšit úsilí o jeho dosažení využíváním výhod levných a čistých obnovitelných zdrojů energie pro své obyvatele a ekonomiky,“ sdělil Guterres.
Zpráva přisuzuje oteplování lidské aktivitě, jako je spalování uhlí, ropy a plynu, a z menší části přirozenému meteorologickému jevu známému jako El Niňo. Ten je spojený s vyššími povrchovými teplotami ve střední a východní části tropického Tichého oceánu. El Niňo se vytvořil v červnu 2023 a o rok později se rozptýlil, což přispělo k dalšímu oteplení a překonání teplotních rekordů.
V roce 2024 svět poprvé překročil hranici oteplování o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou, ale jen na jeden rok. Vědci měří překročení klimatického cíle jako setrvání Země nad touto úrovní oteplování po delší časové období.
Globální oteplování podle zprávy přispívá k extrémnějším projevům počasí, které vedly k nejvyššímu počtu vysídlených osob za posledních 16 let, přispěly ke zhoršení potravinové krize a způsobily obrovské ekonomické ztráty. Jen v roce 2024 došlo k nejméně 151 „bezprecedentním“ extrémním meteorologickým událostem, uvádí se ve zprávě.
„Je to varovný signál, že zvyšujeme rizika pro naše životy, ekonomiky a planetu,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.
Varování ve zprávě přicházejí v době, kdy prezident Spojených států Donald Trump vydal řadu opatření ke snížení klimatických závazků a zpochybnil klimatickou vědu. USA jsou v současnosti po Číně druhým největším znečišťovatelem ovzduší na světě a historicky největším vypouštěčem skleníkových plynů. Trumpovy kroky vyvolávají obavy, že kvůli nim budou mít méně ambiciózní cíle také ostatní země.
„Věda je nezpochybnitelná. Pokusy skrývat klimatickou vědu před veřejností nezabrání tomu, abychom pocítili hrozivé dopady klimatických změn,“ uvedla Brenda Ekwurzelová z neziskové organizace Union of Concerned Scientists.