Komerční prezentace Aktual.: 24.10.2026 19:40
Praha – Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl dnes ČTK ústavní právník Marek Antoš. Celkově se podle něj zdá, že se vláda snažila vzít opozici šanci, aby se mohla na jednání o návrhu řádně připravit, což by mohlo být chápáno jako zásah do práv parlamentní menšiny. Zda by to Ústavnímu soudu stačilo ke zrušení novely, je podle Antoše ale nejisté. Ústavní právník Jan Kudrna ČTK řekl, že postup nepovažuje za neústavní.
Advokát Tomáš Nahodil upozornil na možné porušení majetkových práv České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v důsledku změny jejich financování.
Poslanecká sněmovna dnes časně ráno navzdory námitkám opozice poslala do druhého čtení sporný vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku a převedení financování pod stát.
Ústavní soud podle Antoše v případě dodržování pravidel parlamentního jednání a toho, co se odehrává ve Sněmovně, respektuje parlamentní autonomii. „Snaží se nebýt příliš přísným dohlížitelem a hodně to nechává na Parlamentu samotném, aby si svoje vnitřní záležitosti reguloval sám a řeší pouze nejzávažnější excesy. Čili pokud já řeknu, že je sporné, zda v tomto případě nebyl porušen zákon o jednacím řádu, Ústavní soud na to odpoví, že každé jeho porušení neřeší. Řeší jej pouze v okamžiku, kdy to zasáhne do ústavních hodnot, tedy kdy dojde k umlčování menšiny. Což je argument pro vládu,“ uvedl ústavní právník.
Druhý argument pro vládu podle Antoše je, že se při celém procesu stále v určitých mezích držela zákona. To, že vládní většina nepřipustila přestávky klubů a že byl tento bod neočekávaně přednostně zařazen v pátek na program jednání, nebylo podle něj protizákonné. „Bylo to v rozporu s obvyklými zvyklostmi i v rozporu s určitými dohodami učiněnými na politickém grémiu, a zcela jistě to bylo překvapení pro opozici, která se na to nestačila připravit. Ale stále se jednalo o postup, který byl podložen jednacím řádem,“ řekl Antoš.
Kudrna považuje situaci, která nastala ve Sněmovně při projednávání návrhu na zrušení poplatků za ČT a ČRo za výjimečnou, ale za neústavní podobu jednání neoznačil. „Z ústavního hlediska je klíčové, že politická rozhodnutí jsou v našem systému založena na vůli většiny, přičemž menšina má mít možnost se na nich podílet,“ řekl. Přes různá procedurální omezení zůstalo podle něj pravidlo, že většina má mít možnost prosazovat svá rozhodnutí a menšina má mít možnost vyjádřit své případné oponentní stanovisko, zachováno. Na tom je podle něj založena dosavadní judikatura Ústavního soudu.
Podle Antoše je nicméně sporné, zda byly naplněny veškeré podmínky pro pevné hlasování. „Jednací řád je teď změněn tak, že je možné pevné hlasování nastavit. Zákon ale zároveň říká, že takový postup je možný jen ve zcela výjimečných případech a za podmínky, že poslanci měli dostatek času se s předloženým návrhem zákona seznámit, posoudit jej, zaujmout k němu stanovisko a v rozpravě se k němu dostatečně vyjádřit,“ uvedl.
Prvek překvapení spočívající ve skutečnosti, že se v pátek o návrhu původně vůbec nemělo jednat, podle názoru odborníka omezil opozici možnost se s ním dostatečně seznámit. „Na druhou stranu ten dokument leží ve Sněmovně už od června, což tu skutečnou dobu na seznámení se s ním trochu relativizuje,“ míní Antoš.
Zároveň ale poukázal na to, že předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) navrhl, aby se o novele hlasovalo v pevný čas, a to v sobotu ve 4:36, hned v okamžiku, kdy dokončil svůj projev. „On vlastně okamžitě na začátku rozpravy, aniž by ještě bylo jasné, jak ta rozprava bude probíhat, rovnou podal tenhle návrh, u čehož je tedy opravdu těžké říct, zda takové jednání bylo v souladu se zákonem, což může být problém,“ řekl.
V následujícím období bude podle Antoše velmi záležet na tom, jak bude vládní většina postupovat ve druhém a třetím čtení. „Nicméně když to sečteme všechno dohromady, vznikne nám z toho obraz velmi restriktivního přístupu, kdy se vláda snažila překvapit opozici a vzít jí šanci řádně se připravit na jednání. A to může být chápáno jako zásah do práv parlamentní menšiny. Ale jestli to bude stačit Ústavnímu soudu k tomu, aby to zrušil, to se v tuhle chvíli skutečně říct nedá,“ shrnul svůj názor.
Advokát Nahodil pak ČTK napsal, že obě veřejnoprávní média se proti novele mohou sama bránit ústavními stížnostmi spojenými s návrhem na její zrušení. „Novela totiž zasáhne do jejich léta trvajícího legitimního očekávání, jak se vypočítávají jejich příjmy. Fakticky jde navíc nastavením výchozí částky pro příští rok dokonce o snížení reálné hodnoty jejich letošních rozpočtů a návrat do doby, než koncesionářské poplatky nastavené před 20 lety znehodnotila inflace. Z ústavního pohledu jde o zásah do ústavně zaručených majetkových práv obou médií, jehož výsledkem bude extrémní pokles reálné hodnoty peněz, s nimiž by měla obě veřejnoprávní média hospodařit,“ sdělil.
ČT by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, o miliardu méně než letos plánuje vybrat z poplatků. Vedení ČT už varovalo, že návrh považuje do velké míry za likvidační. Český rozhlas by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
