K objevu fragmentů obří lebky došlo náhodně v podzemním křídovém lomu nedaleko holandského Maastrichtu. Rod Mosasaurus byl formálně stanoven roku 1822 britským přírodovědcem Williamem Conybearem a předběhl tak o dva roky například i prvního druhohorního dinosaura rodu Megalosaurus.
Dnes rozlišujeme asi pět validních druhů rodu Mosasaurus a další čtyři jsou potenciálně platné. Časové rozpětí výskytu mosasaurů přesahuje téměř celé geologické věky kampán a maastricht, což činí zhruba 17 milionů let (před 83 až 66 miliony let), a je tak jisté, že zástupci tohoto rodu byli velmi úspěšní a rozšíření.
Mosasauři jsou dnes jedněmi z nejznámějších a nejpopulárnějších mořských plazů vůbec a rod Mosasaurus byl významně zpopularizován také díky filmovým Jurským světům, v nichž gigantického jedince chovali v obřím akváriu. Tento jedinec byl pro efekt výrazně zvětšený, ani skuteční mosasauři se ovšem za svoje rozměry rozhodně nemuseli stydět. Jak velký tedy tento dravý mořský plaz z úplného konce křídového období vlastně byl? Velikostní odhady mosasaurů jsou obvykle založeny na dochovaných lebkách, v minulosti však byly tímto způsobem pravděpodobně získány příliš velké rozměry.
Velikostní porovnání největších známých jedinců několika druhů rodu Mosasaurus a dospělého člověka. Výrazně zde vyniká obří exemplář z ruské Penzy, známý na základě téměř kompletní fosilie dolní čelisti dlouhé 171 cm.
V roce 1967 totiž kanadský paleontolog Dale A. Russell stanovil, že délka lebky mosasaurů činila přibližně jednu desetinu celkové délky jejich těla. V roce 2014 tak ruský paleontolog Dmitrij V. Grigorijev stanovil pro obří exemplář CCMGE 10/2469 (tzv. exemplář z Penzy, největší známý fragment dolní čelisti druhu M. hoffmannii s délkou 171 cm) celkovou délku 17,1 metru. Již v roce 1995 dospěl stejným způsobem k ještě vyššímu údaji 17,6 metru jihoafrický paleontolog Theagarten Lingham-Soliar, který při svém výpočtu vycházel z fosilního fragmentu NHMM 009002 o délce 90 cm, v kompletním stavu odhadovaným na 160 cm.
V současnosti však paleontologové o Russellově poměru 1:10 značně pochybují a přiklánějí se k tomu, že ve skutečnosti se mohlo jednat spíše o poměr blízký 1:7. Například v roce 2014 na základě tohoto poměru odhadli vědci pro jedince mosasaura s lebkou dlouhou 145 cm celkovou délku těla až kolem 11 metrů a hmotnost přibližně 10 tun.
Další druhy rodu Mosasaurus, jako jsou M. missouriensis a M. lemmonieri byly menší než největší známí jedinci typového druhu M. hoffmannii, jejich délka je odhadována asi na 7 až 10 metrů.[9] Podobně velký (délka 8 až 10 metrů) byl také druh M. beaugei, popsaný na základě zhruba rovný metr dlouhých lebek z Maroka. Přibližně stejných rozměrů dorůstal nejspíš také severoamerický druh M. conodon s lebkou dlouhou kolem 97,7 cm.
Ale zpět k největšímu známému druhu M. hoffmannii. Skutečně dosahoval maximální délky kolem 11 metrů? Pravděpodobně nikoliv, nejspíš byl totiž ještě výrazně větší. V roce 2016 publikoval badatel Michael J. Everhart s kolegy popis obří kosti čtvercové (os quadratum se sbírkovým označením NHMM 003892), patřící právě mosasaurovi. Zarážející byla přitom její velikost, představující celých 150 % běžné velikosti u většiny dosud známých exemplářů. Kost musela patřit jedinci ještě podstatně většímu, než je „jedinec z Penzy“ a Everhart odhadl celkovou délku těla tohoto giganta až na 18 metrů. Není ovšem zřejmé, zda přitom uplatnil Russellův problematický poměr délky hlavy vůči celému tělu 1:10.
Největší v současnosti smontovanou kostrou mosasaurida je každopádně exemplář druhu Tylosaurus pembinensis, přezdívaný „Bruce“, sestavený v instituci Canadian Fossil Discovery Centre. Jeho celková délka činila podle společnosti Guinness World Records v roce 2014 lehce přes 15 metrů, je ale možné, že kostra byla sestavena nesprávně (a má příliš vysoký počet obratlů, které její celkovou délku nepřirozeně navyšují).
Kostra byla totiž smontována před rokem 2010, ve kterém vyšla odborná práce dokládající, že počet obratlů u mosasauridů byl ve skutečnosti poněkud nižší. Novější údaj o délce tohoto jedince, jehož kostra objevená v roce 1974 na území kanadské provincie Manitoba je kompletní asi z 65 až 70 %, činí kolem 13,05 metru. A to je stále o trochu víc než třeba u největších známých zástupců teropoda druhu Tyrannosaurus rex, jehož největší známé exempláře „Sue“ a „Scotty“ dosahovaly délky mezi 12 a 13 metry.
Mosasaurus byl obří mořský predátor, dosahující délky minimálně kolem 12 metrů a hmotnosti asi 7 až 10 tun. Obří odrostlí jedinci ale mohli být pravděpodobně ještě podstatně větší, jejich délka se možná blížila 20 metrům.
V každém případě je rozdíl mezi největšími a naopak nejmenšími známými mosasauridy, jako je Dallasaurus turneri s délkou do 1 metru, obrovský. Největším zástupcům rodu Mosasaurus se svojí délkou mohly blížit také rody Tylosaurus (10 až 14 metrů) a Prognathodon (10 až 12 metrů). V případě jedince druhu Tylosaurus proriger známého jako „Bunker“ (KUVP 5033) s lebkou dlouhou 1,7 metru je celková délka těla odhadována asi na 12 metrů, nejvyšší odhad však činí dokonce 15,8 metru. Lebka těchto mosasauridů má dle jejich fáze v ontogenezi představovat asi 13 až 14 procent celkové délky těla.
Podle Michaela Everharta pak jiný obří jedinec druhu Tylosaurus proriger (FHSM VP-2496) překonával i „Bunkera“ a měřil zaživa přibližně 14 metrů. Stejný autor se navíc domnívá, že vzhledem k růstu po celý život mohly extrémně staré a vzrostlé exempláře těchto dravých plazů dosáhnout délky až kolem 20 metrů a hmotnosti blížící se 20 tunám. Šance na dochování tak velkých exemplářů ve fosilním záznamu je ale vzhledem k jejich vzácnosti poměrně malá. Žádné konkrétní fosilní nálezy svědčící o existenci takových obrů zatím rovněž nemáme, takže si na skutečné giganty, blížící se velikostně svému filmovému protějšku v Jurském světě, budeme muset nejspíš ještě počkat.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
