Prevence je efektivnější a bezpečnější než léčba, uvedl Vojtěch k očkování

„Očkování je jedním z účinných a zároveň ekonomicky efektivních nástrojů, který v oblasti veřejného zdraví máme. Nechrání pouze očkované, ale díky principu kolektivní imunity zajišťuje ochranu i pro ty nejohroženější, malé děti, seniory či pacienty s oslabenou imunitou,“ uvedl ministr.

„Doporučuji každému, aby očkování vždy konzultoval se svým praktickým lékařem. Ten nejlépe posoudí individuální situaci pacienta, navrhne vhodný postup a zároveň vysvětlí případná rizika,“ dodal.

V České republice funguje systém pravidelného očkování v rámci očkovacího kalendáře. Tato očkování jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění a chrání před smrtelnými nemocemi, jako jsou tetanus, dětská obrna nebo spalničky. Díky vysokému podílu očkovaných jsou podle MZd tyto nemoci v současné době výjimečné.

„Což však vede k mylné představě, že se není třeba očkovat. U některých typů očkování se proto v posledních letech projevil mírný pokles motivace,“ doplnilo MZd v tiskové zprávě. U spalniček nebo černého kašle je ale podle ředitelky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a hlavní hygieničky Barbory Mackové pro kolektivní imunitu potřeba podíl očkovaných přes 95 procent, u záškrtu 85 procent.

„To jsou hodnoty, kterých třeba právě u spalniček v ČR nedosahujeme. Tam v posledních letech, jak u nás, tak i v zahraničí, se proočkovanost snižuje a ruku v ruce s tím jde nárůst výskytu spalniček,“ dodala.

Češi podle odborníků zaostávají hlavně v dobrovolných očkováních. „U chřipky je proočkovanost populace ve věku nad 65 let v ČR dlouhodobě na úrovni jen těsně nad 20 procent, což je ve srovnání se západoevropskými zeměmi v průměru dvakrát až třikrát méně,“ uvedl přednosta Oddělení infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Pro srovnání v Rakousku, kde mají senioři také hrazenou vakcínu zdravotní pojišťovnou, se pohybuje kolem 80 až 90 procent.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}