Aktual.: 19.11.2026 18:01
Šen-čen – Prezidenti Spojených států, Číny a Ruska Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin v jihočínském Šen-čenu jednali o kontrole jaderných zbraní a bezpečnosti ve světě. Tématem byla také válka na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Čína po zhruba hodinu a půl dlouhém jednání zveřejnila společné prohlášení nazvané Mírová deklarace, podle nějž chce trojice zemí vést dialog o snížení jaderného nebezpečí nebo zvýšit produkci a dodávky ropných produktů.
Třístrannému jednání, které se uskutečnilo na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), předcházela bilaterální schůzka amerického a ruského prezidenta. Trump na jejím začátku řekl, že z ní může vzejít spousta úžasných věcí, konkrétní ale nebyl. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov po asi 40 minut trvajícím rozhovoru řekl, že prezidenti mluvili hlavně o Ukrajině a že nezazněla žádná zvlášť závažná prohlášení. Rusko na sousední Ukrajinu v roce 2022 podniklo rozsáhlou invazi.
Americký prezident pak zhruba hodinu mluvil se svým čínským protějškem o zvýšení nákupů amerického zemědělského zboží v Číně nebo o Íránu, proti kterému vedou válku USA spolu s Izraelem, včetně plného obnovení provozu lodí v Hormuzském průlivu. Trump také řekl, že s čínským prezidentem chtějí přispět k ukončení války na Ukrajině. Si vyzval k posílení komunikace mezi USA a Čínou ohledně obchodních a ekonomických otázek a vzájemné spolupráci v oblasti umělé inteligence (AI); podle Trumpa se oba shodli, že zavedení bezpečnostních opatření je správné.Ohledně Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii, se USA podle Siho musí zachovat správně a vyhnout se tak komplikacím ve vzájemných vztazích.
Čínský prezident před začátkem třístranné schůzky prohlásil, že rozhovory budou průlomové. Podle něj by Čína, USA a Rusko měly spolupracovat při řešení globálních výzev a společně chránit světový mír. Varoval také před globálním chaosem, pokud budou větší země mezi sebou bojovat. Putin má za to, že spolupráce Moskvy, Washingtonu a Pekingu může významně přispět ke globální stabilitě.
Cílem schůzky by podle Trumpa mělo být vytvoření bezpečnější planety. V této souvislosti mluvil o jedinečné pozici USA, Ruska a Číny pro jednání o snížení počtu jaderných zbraní, které by podle Siho měly být zakázány a pak zničeny. Rusko a USA mají nejvíce těchto zbraní na světě a Čína svůj arzenál výrazně posiluje.
V Mírové deklaraci stojí, že prezidenti vyjádřili závazek udržet strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost a plánují se zapojit do dialogu o snížení jaderného rizika. V dokumentu ale také kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC) a další obdobné instituce, které by podle prezidentů neměly zneužívat své pravomoci. ICC mimo jiné vydal zatykač na Putina v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. USA, Rusko i Čína patří k zemím, které ICC neuznávají.
Pro čínského prezidenta bylo jednání s jeho protějšky pozitivní, konstruktivní a plodné. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné a přál by si, aby podobný formát s USA a Čínou pokračoval. Generální tajemník NATO Mark Rutte trojstrannou schůzku označil za důležitou, naopak český premiér Andrej Babiš litoval toho, že Evropa na jednání neměla svého zástupce. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že takzvaný jaltský formát k míru na Ukrajině nepovede.
Trump si podle komentátorů západního tisku může od setkání s Putinem i Sim slibovat odvrácení pozornosti médií i veřejnosti od domácích problémů. Ruský prezident podle nich zase může prezentovat schůzky jako důkaz toho, že jej navzdory pokračující válce a tlaku Západu berou lídři největších světových velmocí jako rovného partnera.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}