Aktual.: 4.09.2024 16:30
Brusel – Při výběru eurokomisařů je nejdůležitější jejich kompetence a je tak třeba, aby měli zkušenosti z vysoké politiky na úrovni bývalých premiérů, ministrů či jejich náměstků nebo z vysokých pozic v unijních institucích. Na tiskové konferenci v Bruselu to dnes uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila také potřebu vyváženosti svého nového týmu, ať již geografickou či pokud jde o počet mužů a žen. Členské státy už do Bruselu poslaly všechny nominace na nové eurokomisaře a předsedkyně EK tak nyní může začít rozhodovat o rozdělení portfolií. Mezi nominovanými je 18 mužů a deset žen včetně jí samotné, neboť Bulharsko jako jediné dalo šéfce unijní exekutivy na výběr a navrhlo muže a ženu.
„Nejdůležitější kritérium jsou kompetence,“ řekla šéfka unijní exekutivy na tiskové konferenci, kde představovala závěrečnou zprávu týkající se strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU. „Dalším kritériem je zeměpisná vyváženost, ale i vyváženost politická a rovněž vyváženost související s rozmanitostí,“ dodala von der Leyenová. Zeměpisná rovnováha má být zajištěna rozdělením klíčových portfolií rovnoměrně mezi země na severu, jihu, západě a východě Evropy. Politická vyváženost pak znamená, že by v komisi měly být reprezentovány všechny hlavní evropské politické strany podle toho, jak uspěly v nedávných volbách.
„Evropská komise by měla reprezentovat obyvatele Evropské unie, přičemž polovinu z nich tvoří ženy,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. „Celý svůj politický život jsem bojovala za to, aby vysoké pozice zastávalo více žen,“ dodala s tím, že kdyby požadavek na ženu-kandidátku v dopisech jednotlivým členských státům nezmínila, nebyla by mezi nominovanými téměř žádná. „Celý proces pokračuje, ještě jsem neviděla všechny potenciální kandidáty, jsem ale v kontaktu se všemi zeměmi,“ doplnila. Kdy mají být jména komisařů a jejich portfolia oznámena, zatím není jasné, spekuluje se ale o příští středě 11. září.
Šéfka unijní exekutivy již v červenci požádala členské státy, aby do nové komise navrhly vždy muže a ženu, aby si z dvojice mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Se dvěma jmény ale přišlo jen Bulharsko. Doporučilo buď bývalou šéfku bulharské diplomacie Ekaterinu Zacharievovou, nebo někdejšího ministra životního prostředí Juliana Popova. Pravdou nicméně je, že všechny státy, až na jeden, své nominace se šéfkou komise probíraly předem, teprve poté svůj návrh zveřejnily. Jedinou zemí, která bez konzultace s Bruselem jméno oznámila, bylo podle zdrojů ČTK Irsko. To nominovalo bývalého ministra financí Michaela McGratha.
V budoucí komisi by tak měly být von der Leyenová z Německa a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie a která bude zároveň místopředsedkyní EK. Finská vláda již začátkem července nominovala jako komisařku dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou, Španělsko si pro post eurokomisařky zvolilo současnou místopředsedkyni vlády Teresu Riberaovou a Chorvatsko oznámilo, že jeho kandidátkou bude dosavadní eurokomisařka Dubravka Šuicaová.
Portugalsko oznámilo nominaci bývalé ministryně financí Mariy Luís Albuquerqueové a Rumunsko uvedlo, že mění svou nominaci a místo dříve oznámeného Victora Negrescua nakonec do unijní exekutivy posílá europoslankyni Roxanu Mînzatuovou. Bulharsko nabízí bývalou ministryni Ekaterinu Zacharievovou a Belgie pak jako poslední oznámila, že nominuje současnou šéfku své diplomacie Hadju Lahbibovou.
Česko již dříve rozhodlo, že kandidátem na příštího českého eurokomisaře bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V dosluhující Evropské komisi ČR zastupuje Věra Jourová.
V médiích se v minulých dnech objevily zprávy, že von der Leyenová tlačí na některé země, aby své kandidáty na budoucí eurokomisaře ještě pozměnily. Mělo se to týkat například Malty, Slovinska či Kypru. Na Česko podle zdrojů ČTK nikdo nenaléhal; von der Leyenová se s kandidátem na českého komisaře Síkelou setkala již minulý týden, žádné podrobnosti z jejich jednání nebyly zveřejněny.
Nyní by seznam komisařů měla schválit Rada EU, tedy členské státy, a sice posílenou kvalifikovanou většinou. To znamená souhlas alespoň 72 procent všech členských států (tedy alespoň 20 zemí z 27), přičemž členské státy, které daný návrh podporují, mají zastupovat nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel Evropské unie. K tomuto schválení nejspíš dojde písemnou formou. Následně budou veškeré dokumenty zaslány Evropskému parlamentu: tedy seznam navržených kandidátů přijatý Radou EU, pověřovací dopisy pro kandidáty od Ursuly von der Leyenové (v nichž má být uvedeno přidělené portfolio) a rovněž prohlášení kandidátů o jejich finančních zájmech. Tyto dokumenty bude přezkoumávat europarlamentní výbor pro právní záležitosti (JURI).
Příští středu 11. září by se měla šéfka EK zúčastnit jednání Konference předsedů v EP, kam byla pozvána, aby představila navrhované složení nové Evropské komise. Konference předsedů se skládá z šéfky Evropského parlamentu a šéfů jednotlivých parlamentních frakcí. Očekává se tedy, že v tento den by složení komise mohla von der Leyenová oznámit i veřejně. Následně podle portfolií proběhne slyšení jednotlivých kandidátů ve výborech EP, takzvané grilování.
V případě, že europoslanci nikoho neodmítnou, mohla by nová Evropská komise začít pracovat už od 1. listopadu. Spíše se ale čeká, že některý z návrhů neprojde. Spekuluje se například o kandidátovi Maďarska, současném eurokomisaři Olivéru Várhelyim. To by celý proces prodloužilo a komise by mohla být funkční patrně až od 1. prosince letošního roku. O schválení či neschválení celé komise rozhodují europoslanci většinou odevzdaných hlasů.