Aktual.: 25.10.2026 19:38
Bělehrad – Mimořádně velký zájem veřejnosti provází dnešní předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují.
Do 18:00 svůj hlas odevzdalo 64,9 procenta voličů, oznámila volební komise. Podle agentur je to nejvíce od rozpadu Jugoslávie v roce 1992.
Zájem o hlasování byl veliký už od rána a před volebními místnostmi se tvořily dlouhé fronty ještě před jejich otevřením v 07:00, uvedla agentura Reuters.
„Dnes jsem vyšla brzy, protože nás k tomu vyzvali studenti,“ řekla Reuters třicetiletá Ana v jedné z bělehradských volebních místností.
„Hlasovala jsem pro naše děti, pro naši mládež… naše děti si zaslouží mír a práci, a to jim může zajistit jen Vučić,“ řekla agentuře Romka Hatidža.
Agentura AP napsala, že Vučić se svojí manželkou v Bělehradu ve frontě před volební místností čekal skoro dvě hodiny. Později řekl, že doufá, že volební den proběhne v klidu, a ujistil, že jeho strana bude respektovat výsledek hlasování. „Vůle lidu je Boží vůlí: vox populi, vox dei,“ řekl. „Pokud prohrajeme, uznáme vůli voličů. Pokud vyhrajeme, nikdo nám vítězství nevezme,“ dodal. Uvedl také, že jeho tým zveřejní spolehlivé odhady výsledků asi tři hodiny po uzavření volebních místností. Volby končí ve 20:00.
Zhruba 6,4 milionu voličů si v dnešním hlasování může vybírat z 18 subjektů, které obsadí 250členný parlament. Hlavním soupeřem Vučičem vedeného uskupení Jednotné Srbsko je Studentská kandidátka, kterou podpořila část parlamentní i neparlamentní opozice.
Vučić je v Srbsku u moci od roku 2012 a je považován za hegemona srbské politiky. S přehledem vyhrál v prezidentských volbách v roce 2017 a 2022, podle kritiků se však tato hlasování nekonala za férových podmínek. Domácí i zahraniční kritici jej viní z omezování médií a opozice. Vučić koncem září rezignoval na post prezidenta a oznámil, že se v předčasných parlamentních volbách, které vypsal krátce předtím, postaví do čela kandidátky Jednotného Srbska s ambicí být příštím premiérem. Jeho druhý prezidentský mandát by skončil v první polovině příštího roku a ucházet se o další už mu ústava neumožňovala.
Konečné výsledky voleb nebudou známé dříve než v pondělí, napsala agentura AP.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}