Na strom v sadu u Vizovic vis vestka, tady se j ovem k trnka. Je prv konec lta, take as sklizn se bl. m budu, a budu zral? peml. Bude ze m slivovice, ti roky odpovajc na suench vestkch nebo v sudech po whisky? i koer destilt, kter ped devadesti lety uchvtil zniv americk trh? Nebo m rozva do povidel i nasu do aje? To vechno toti ve vizovick spolenosti Rudolf Jelnek um. A nejen se vestkami.
O tom, jak monosti vestka m, nm vyprv prvodce Honza na prohldkov trase po arelu zvodu, na kterou se ron vyd na 15 tisc nvtvnk ptitiscovho msteka pod Vizovickmi vrchy.
V roce 2003 jsme na okolnch svazch vysadili nov sad ranch i pozdnch odrd vestek, aby se sklize rozprostela na co nejdel obdob. Dnes je se 100 tisci stromy nejvt v esk republice, k prvodce a dodv, e roda zvis na poas, ale rekordnm byl rok 2018, kdy se tu sklidilo 840 tun ovoce.
Dal tentokrt merukov sady m firma u Novomlnskch ndr na jin Morav. A hruky odrdy Williams pstuje v Chile, kde se jich ron urod pes milion kilogram. Abychom je netahali pes pl svta, nechvme je kvasit a destilovat v tamnm zvod a k nm pak jede plenka dozrt, dodv Honza.
RUDOLF JELNEK
|
Tisce litr andlsk dan
A jsme u toho, jak se ze avnat vestky stane npoj. Zral ovoce se doprav do zvodu, rozmak se a nech kvasit. Pak se tikrt pl. Pi prvn destilaci se oddl alkoholov pry od kvasu a destilt m 25 a 30 procent alkoholu, k se mu lutr. Je nutn ho zbavit metanolu a dalch ltek, kter by mu daly patnou chu a vni. Pak probh druh destilace na 60 procent alkoholu a tet, po n m plenka njakch 70 a 80 procent, ukazuje prvodce na mal pstitelsk plenici se 150 a 300litrovm mdnm destilanm kotlem. Nsleduje egalizace ili staen, pi nm destilt zraje a lad se jeho chu a vn.
S tmito malmi kotli by firma samozejm nemohla dodvat na trh miliony lahv ovocnch plenek ron proto vybudovala v zadn sti arelu, kousek od vizovick vlakov zastvky, velkou plenici. Tam se zpracovvaj a ti miliony litr kvasu v deseti a dvacetitiscilitrovch tancch najednou.
Do vroby se samozejm promtly vysok ceny energi. My jsme tomu pedeli tm, e jsme na stechch nechali postavit fotovoltaickou elektrrnu s 333 panely, kter pokryje zhruba tetinu nklad na elektinu, navc se nemusme bt vpadk energie, ukazuje prvodce Honza, kdy ns vede do whiskrny.
V devem obloen mstnosti, kter pipomn zaocenskou lo, j se sudy s whisky pepravovaly, to von po suench vestkch. Lid z brane tomuto odpaovn pi zrn plenek v dubovch sudech kaj andlsk da a podle prvodce nen prv nzk za rok se vypa nkolik tisc litr. Ale nebojte, nai zamstnanci ani po nkolikahodinov prci tady nenadchaj, usmv se Honza.
Od ir po medov odstny
Stejn hezky to von i ve vedlej hale, nad jejmi dvemi je npis Egalizace. Slivovice, jablkovice, merukovice… tu zraj v mench devnch sudech i obrovskch nerezovch tancch. Jsou tu i dva ob historick sudy o vce dvou pater, kdysi se do nich velo na 60 tisc litr. Dnes se jimi d projt nahoru na galerii, kde je na zdi expozice Od trnky ke slivovici. Na dal stn je pak ukzno, e erstv vyplen destilt je ir, a kdy se d na rok, ti, pt i 10 let zrt, ztmavne a do medovho tnu.
Odtud u vyzrl plenka smuje do lahv, ukazuje nm Honza automatick plnic linky, kter dokou nalt 42 tisc klasickch lahv za smnu. Lahve, jim se k budk, potebuj pomoc lidsk ruky tch se za smnu napln asi dvacet tisc. Dvme se na etiketovac linku, kde pracovnk chyst vka na ztej vrobu. Zaven a okolkovan lahve se pak ad na psu, kartonovac stroj je dv do krabic, kter vtahem a pot tunelem putuj do estipatrovho skladu s kapacitou 4 100 europalet.
Da se nm zvyovat n podl na trhu, stejn jako trby. I pesto, e ceny vrobk rostou, zkaznci se k na znace opakovan vracej, pochvaluje si dlouholet editel firmy Pavel Dvoek s tm, e nejvce zkaznk kupuje tradin vizovick destilty v lahvch zvanch budk.
Za pozitivn konkurenci povaujeme Moravany, kte si nechvaj plit kvalitn destilty z vlastnho ovoce ron to jsou zhruba ti miliony litr stoprocentnho alkoholu, pokrauje manaer spolenosti. Naopak negativn konkurenc jsou lid, kte to dlaj doma naerno, pln mimo systm, podotk Pavel Dvoek, kter by byl rd, aby ovocn destilty byly vnmny podobn jako teba koak i armaak. Prost jako pikov pit.
Prce pro rodinn klany
Firma zamstnv bezmla 200 lid v esku i ve svt. Co se te profes, je to opravdu pestr: od sada, pstitel pes technick pracovnky, jako jsou elektriki a instalati, a po odbornky potravine, destilatry, nechyb ani lid ve slubch jako nci a kuchai.
A nesmme zapomenout na velmi siln obchodn a exportn oddlen, dopluje vet editel Dvoek s tm, e ve firm pracuj cel rodiny, mnohdy i nkolik generac. Nov kolegy rekrutujeme vtinou z podobnch odvtv a pak je vykolme na specifika vroby ovocnch destilt, dodv manaer. Na nedostatek zamstnanc si nestuje, jen u je oproti dvjku, kdy nabdky pichzely samy, mus aktivn hledat.
Dve se tu pracovalo na dv smny, dnes se dl od sedmi do pl tvrt. Jen ve velk plenici je stle tsmnn provoz, uzavr prohldku prvodce Honza a zve k nvtv Muzea slivovice v Praze. Zrekonstruovali jsme domek po herece Slvce Budnov a dnes je tam modern muzeum s expozic doplnnou o virtuln realitu: mete se stt vizovickou vestkou.
Rozvoj firmy brzdily djiny 20. stolet
Kdy v tomhle kraji vyplili prvn lahve neho ostejho, psal se rok 1585 a byly to lihoviny z pivnch zbytk a itn z obil. Podnikat v oboru se ve Vizovicch vak zaalo a v druh pli 19. stolet, kdy zde stlo nkolik plenic.
V roce 1882 se sem z Luhaovic pisthoval Jakub Jelnek se synem Zikmundem, kter se v brani vypracoval a roku 1891 zaloil dal plenici, v n dlal slivovici, boroviku i brandy. K tomu roku 1894 rolnci touc vyut pebytky svho ovoce zaloili Rolnick akciov zvod ovocnsk Vizovice, zkrcen RAZOV, ale nebyli to moc dob obchodnci. Take od nich v roce 1921 razovsk zvod koupili Rudolf a Vladimr Jelnkovi, Zikmundovi synov, vyprv pi prohldce prvodce Honza.
Rudolf byl takov bohm, a tak se stalo, e ve 20. letech podnik dvakrt prohrl v kartch, kter hrvala smetnka v luhaovickch lznch. Natst jej pokad zskal zptky, pokrauje v len podnikov historie s tm, e otec Zikmund pedal svou pvodn plenici v centru msta rozumnjmu Vladimrovi, Rudolf zveleboval razovsk zvod.
A dailo se mu: ve 30. letech piel s npadem vyrbt koer destilt, s nm prorazil v roce 1934 v USA, kde prv skonila prohibice. Mimochodem, koer slivovici tu dlaj dodnes, podle pravidel ortodoxnho idovskho nboenstv a za asistence rabna.
Jene Rudolfv podnikatelsk spch tehdy zastavila druh svtov vlka. Zvod zabrali nacist a cel Jelnkova rodina skonila v koncentranm tboe. Rudolf a jeho ena Irena zahynuli v roce 1944 v Osvtimi, pibliuje tragick osud rodiny prvodce. Jejich synu Zdekovi se podailo utct, ale zemel krtce po vlce na tuberkulzu.
Jedin, kdo peil, byl syn Ji. Ten vedl firmu do roku 1948, kdy byla znrodnna a zalenna do nrodnho podniku Moravsk lihovary a octrny Brno, pozdji se stala soust Slovckch konzervren. Ji Jelnek odjel pes Velkou Britnii nejprve do Izraele, v 60. letech pak do Kanady a USA. Roku 1989 chtl v restituci zskat rodinn majetek zptky, ale na podzim 1990 zemel.
Od roku 1994 vlastn firmu tuzemt podnikatel. Kdy jsem sem v ptadevadestm poprv piel, byl to socialistick podnik, kter smoval do konkurzu. V roce 1998 jsem se ujal jeho veden a snail se ho vyhrabat z popela, vzpomn Pavel Dvoek, kter je editelem spolenosti celch 25 let a dodnes. Z hlediska velikosti jsme ji zdesetinsobili, investovali jsme do n pes miliardu korun hodn stla napklad obnova arelu, uzavr.
