Přibyl míní, že na smlouvě mezi ČR a Vatikánem se dál pracovat nebude

„Já nechci fabulovat, ale podle mého osobního názoru proces okolo smlouvy skončil,“ řekl Přibyl. „Pokud je na jedné straně pečeť papeže, který už zemřel, nemyslím, že je to dokument, jenž by se měl otvírat a nějak upravovat,“ uvedl. Dodal, že zatím nedokáže s jistotou říci, co bude následovat. „Ale neviděl jsem mezistátní smlouvu, která by se rozebrala na šroubky a předělávala. Můj názor je, že tato věc je bohužel za námi,“ řekl v rozhovoru s ČTK.

ČR tak zřejmě zůstane jednou z mála zemí Evropy s katolickou tradicí, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.

Smlouvu podepsal v říjnu 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS). Dokument upravuje vztahy mezi státem a katolickou církví. Návrh na posouzení souladu vyjednaného znění smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel, jehož podpis chyběl k ratifikaci. Česká biskupská konference (ČBK) již dříve uvedla, že s verdiktem soudu nesouhlasí, jeho rozhodnutí nicméně respektuje a přijímá jako závazné.

Ústavní soud počátkem dubna uvedl, že problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory je nutné odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Zástupci vlády po rozhodnutí soudu uvedli, že právní důsledky nálezu ÚS studují a vyhodnotí varianty dalšího postupu. Ministr zahraničí zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tehdy uvedl, že otevře téma na některém z příštích zasedání koaliční rady.

Česko-vatikánské vztahy poznamenala druhá světová válka a následný totalitní režim v Československu, který pronásledoval představitele církve. Po změně režimu v roce 1990 byly sice navázány diplomatické styky, ale dosud nebyla ratifikována smlouva mezi oběma státy, která by upravila i postavení katolické církve v ČR. Nynější problémy kolem ratifikace smlouvy nejsou ve vztazích obou států výjimečné, například československá první republika se s Vatikánem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928.

Přibyl chce být mostem mezi konzervativci a liberály

Přibyl v rozhovoru s ČTK dále řekl, že chce spojovat lidi dobré vůle, být mostem mezi konzervativci a liberály. Usmíření si přeje na teologické fakultě, kde trvá spor o děkana. Obnovu si podle něj zaslouží Jiřský klášter na Pražském hradě. S hospodařením arcibiskupství se teprve seznamuje, nákup bytů v Praze nevidí jako problém, některé z nich by mohly sloužit podle něj jako startovací. Systémovou péči by chtěl pro oběti trestných činů páchaných v církvi.

„Když je někdo liberálnější, může být pozornější k osudům jednotlivců. Na druhou stranu to nemusí svědčit koherentnosti učení církve, které nazýváme pokladem. Kristus nám dal za úkol nauku předávat neporušenou.V opačném případě, pokud budu hodně bazírovat na té neporušenosti nauky, může se mi stát, že osud jednotlivce bude pro mě zamlžený, nedůležitý. Jako jediná možná cesta mi z toho vychází být uprostřed,“ uvedl Přibyl.

Může se podle něj stát, že jedni mu budou říkat, aby byl víc liberální, druzí naopak budou chtít, aby byl konzervativnější. „No ale to musím prostě risknout. To není nějaká póza, ale nevidím jiné východisko, než stát uprostřed, aby to nikdo z nich neměl tak daleko,“ řekl Přibyl.

Naslouchat a usednout k jednomu stolu chce s protagonisty sporu o vedení Katolické teologické fakulty. „Vidím tam nějaká dvě křídla a je tam nějaký zápas, ale dneska už ani není jasné o co,“ uvedl Přibyl. Ve své budoucí roli arcibiskupa pražského bude jako takzvaný velký kancléř fakulty předkládat Dikasteriu pro kulturu a výchovu v Římě k církevnímu potvrzení Apoštolským stolcem jméno zvoleného kandidáta na děkana. „Můj úkol asi bude pokusit se překonat animozity všeho druhu, sednout ke stolu a říci si, co je dobré pro fakultu, ne pro nás,“ uvedl Přibyl, který na fakultě vyučuje v dálkovém studiu. „Rád bych v tom pokračoval. Jsou to dospělí lidé, kteří chtějí něco udělat pro svou farnost nebo se chtějí stát nějakými služebníky v církvi. Nezřídka dojíždějí z velké dálky. To je moc hezké, motivující, osvěžující,“ uvedl.

Arcibiskupství převzalo v roce 2016 od Správy Pražského hradu Jiřský klášter. Tehdy se zavázalo, že objekt opraví a zpřístupní veřejnosti. Nejstarší český klášter od té doby chátrá. „Určitě se musí opravit. Mohl by se v něm poté prezentovat třeba svatovítský poklad. Jsou to předměty, které jsou většinou schované v trezoru, což je škoda,“ uvedl Přibyl. Dodal, že v dané věci se musí nejprve zorientovat stejně jako v hospodářské politice arcibiskupství. Nákup bytů od developerů nevidí jako problém. „Ta cesta mi nepřijde špatná. Mně by se líbilo, pokud by mezi nájemními byty byly i startovací pro zpřístupnění bydlení více lidem. Ale zatím nechci předjímat, možná to tam někde naplánované je,“ poznamenal.

Systémovou pomoc by si přál Přibyl zavést pro pomoc obětem trestných činů páchaných představiteli církve. „Snažím se o těch věcech mluvit, abychom byli transparentní, nic nezakrývali, na druhou stranu, abychom zachovali určitou intimitu těchto záležitostí tak, jak by si to oběti přály,“ uvedl. Úkolem podle něj je být těmto lidem nablízku.

S některými tématy se bude nový metropolita hlouběji teprve seznamovat. „Já zatím vidím jenom za pár zatáček. Ale myslím, že pokud půjdeme společně se všemi lidmi dobré vůle, ukáže se správný směr,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}