Aktual.: 14.03.2026 07:52
Praha – Návrh poslanců opoziční KDU-ČSL na prodloužení dlouhodobého ošetřovného až na půl roku z nynějších nejvýše 90 dnů u vlády asi narazí. Jde podle podkladů pro pondělní jednání kabinetu o překlenovaní, nikoli trvalé řešení péče. Vláda by měla poslat zákonodárcům záporné stanovisko i z rozpočtových důvodů. Výdaje na dlouhodobé ošetřovné by podle lidoveckých předkladatelů vzrostly o 100 až 140 milionů korun ročně.
Dlouhodobé ošetřovatelské volno se v Česku zavedlo před osmi lety. Vzít si ho mohou až na tři měsíce zaměstnanci i živnostníci, kteří si platili nemocenské pojištění. Z něj pak mohou pobírat 60 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné mít na péči o člověka, který strávil aspoň čtyři dny v nemocnici a podle lékařů potřebuje ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Nemocniční pobyt se nevyžaduje u nevyléčitelně nemocných s paliativní péčí.
Návrh na možnost prodloužení dlouhodobého ošetřovného až na 180 dnů zdůvodňují předkladatelé v čele s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou stárnutím obyvatel a zhoršujícím se zdravotním stavem seniorů. Potřebné by bylo aktuální lékařské potvrzení, že zdravotní stav ošetřovaného člověka vyžaduje další domácí péči. „Kontinuálně poskytovaná péče opatrovatelem v rodinném prostředí snižuje potřebu umístění nemocného člena rodiny do ústavní péče nebo využití placených služeb. Z ekonomického hlediska se tím také minimalizují náklady na zdravotní a sociální systém,“ napsali lidovečtí poslanci v důvodové zprávě.
Delší než 90denní péče by se ale podle vládních podkladů měla řešit jinak. „Hlavní nástroje podpory pak lze spatřovat v oblasti sociálních služeb a příspěvku na péči. Navrhované výrazné prodloužení podpůrčí doby u dávky nemocenského pojištění podle názoru vlády může měnit charakter dávky směrem k dlouhodobé sociální podpoře,“ stojí v předběžném stanovisku, které po schválení dostanou zákonodárci. Vládní legislativci také upozornili na možné dopady zejména na malé a střední podniky, které by se musely vypořádat s dlouhodobou nepřítomností zaměstnanců.
Volno si mohou vzít příbuzní ošetřovaného člověka, tedy například manželka či manžel, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha. Do okruhu s nárokem patří také druh či družka a osoba žijící ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat. Zaměstnavatel nemá možnost poskytnutí tohoto pracovního volna zaměstnanci odmítnout. Loni se vyplatilo na dlouhodobém ošetřovném z nemocenského pojištění asi 290 milionů korun.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
