Průměrná mzda v 3. čtvrtletí byla 48.295 Kč, reálně se blíží úrovni před covidem

Komerční prezentace Aktual.: 4.12.2025 13:18

Praha – Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48.295 korun. Reálně při zohlednění inflace se zvýšila o 4,5 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků se reálné mzdy přiblížily úrovni před pandemií covidu-19. Odborníci ale upozornili, že se prohlubují rozdíly mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami zaměstnanců i mezi regiony.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece se většinu propadu již podařilo vyrovnat. „Oproti předpandemické úrovni byla kupní síla průměrné mzdy v letošním třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší,“ uvedl.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, dosáhl ve třetím čtvrtletí 42.901 korun, meziročně se zvýšil o 6,2 procenta. „Vzhledem k tomu, že medián rostl podstatně pomaleji, je vidět, že mzdy rostou především lidem s vyššími příjmy,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Průměrná mzda roste rychleji než mediánová nyní čtyři čtvrtletí v řadě.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil i na prohlubování regionálních rozdílů. „Regionální rozdíly v odměňování se ve třetím čtvrtletí 2025 zvýšily, což souvisí s rozdílnou poptávkou po pracovní síle. Nejrychlejší růst mezd, meziročně o 7,9 procenta, registrovala Praha a právě tam došlo k nejvyššímu přírůstku zaměstnanosti. Krajem s druhým nejvyšších růstem mezd o 7,3 procenta byl Jihomoravský, v jehož centru, v Brně, rovněž dochází k citelnému růstu zaměstnanosti,“ uvedl Sobíšek.

Praha je také jediným krajem, kde je průměrná mzda vyšší než celostátní průměr, když činila 61.129 korun. Následoval Středočeský kraj s průměrnou mzdou 47.965 korun a Jihomoravský kraj, kde činila 47.641 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde byl průměr 41.675 korun.

Ve třetím čtvrtletí meziročně rostly nejvíce mzdy v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde se zvýšily o 11,4 procenta. Naopak nejméně, o tři procenta, stouply mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Nejvyšší mzdy zůstaly ve sledovaném období podle statistiků v informačních a komunikačních činnostech, kde se vyšplhaly na průměrných 87.786 korun.

„Tlak na růst mezd je v mnoha firmách enormní, často však neodpovídá růstu produktivity, takže mzdové náklady výrazně stlačují marže a zhoršují finanční stabilitu podniků. Firmy v technických profesích si vyšší mzdy ještě mohou dovolit, ale v průmyslu či službách už naráží na limity marží,“ uvedla Simona Fialová z poradenské společnosti ECOVIS.

Meziroční srovnání nominálních mezd v krajích a v ČR:

Zdroj: ČSÚ

Analytici: Reálné mzdy se přiblížily úrovni před pandemií, rostou rozdíly

České průměrné mzdy se v reálném vyjádření po zohlednění inflace ve třetím čtvrtletí přiblížily úrovni před pandemií covidu-19. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozornili, že průměrná mzda roste rychleji než mediánová, což ukazuje na prohlubování rozdílů mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami zaměstnanců. Prohloubily se také regionální rozdíly v odměňování.

„Reálné mzdy již téměř dosáhly předpandemické úrovně,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec, podle kterého se podařilo odmazat většinu propadu z inflační vlny v letech 2021 až 2023. „To se odráží i na pokračujícím nárůstu spotřeby domácností, která by z výdajového pohledu měla být podle naší prognózy hlavním tahounem letošního růstu tuzemské ekonomiky. Oproti předpandemické úrovni byla kupní síla průměrné mzdy v letošním třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší, zatímco spotřeba domácností o 0,7 procenta,“ dodal Gec.

Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil upozornil, že růst mezd předbíhá celkový hospodářský růst. „To znamená, že z jejího bohatnutí aktuálně získávají zaměstnanci větší díl než jejich zaměstnavatelé. Do určité míry se patrně stále jedná o kompenzaci za roky 2022 a 2023, kdy naopak podíl zaměstnanců na celkovém výkonu ekonomiky zřetelně poklesl,“ uvedl.

Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,1 procenta na 48.295 korun. Mediánová mzda ve stejném období vzrostla o 6,2 procenta na 42.901 korun. „Vzhledem k tomu, že medián rostl podstatně pomaleji, je vidět, že mzdy rostou především lidem s vyššími příjmy,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Průměrná mzda roste rychleji než mediánová už čtyři čtvrtletí v řadě.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil i na prohlubování regionálních rozdílů. „Regionální rozdíly v odměňování se ve třetím čtvrtletí 2025 zvýšily, což souvisí s rozdílnou poptávkou po pracovní síle. Nejrychlejší růst mezd, meziročně o 7,9 procenta, registrovala Praha a právě tam došlo k nejvyššímu přírůstku zaměstnanosti. Krajem s druhým nejvyšších růstem mezd o 7,3 procenta byl Jihomoravský, v jehož centru, v Brně, rovněž dochází k citelnému růstu zaměstnanosti,“ uvedl Sobíšek.

„Přestože celkově stále sledujeme silný růst mezd, vidíme zároveň prohlubování rozdílů mezi obory. Tlak na růst mezd je v mnoha firmách enormní, často však neodpovídá růstu produktivity, takže mzdové náklady výrazně stlačují marže a zhoršují finanční stabilitu podniků. Firmy v technických profesích si vyšší mzdy ještě mohou dovolit, ale v průmyslu či službách už naráží na limity marží,“ uvedla Simona Fialová z poradenské společnosti ECOVIS.

Silný růst mezd podporuje spotřebu domácností a tím i růst české ekonomiky, připomněl analytik PwC Dominik Kohut. „Zároveň představuje riziko pro cenovou stabilitu. Pokud se růst mezd neudrží v souladu s produktivitou práce, může vytvářet dodatečné inflační tlaky,“ doplnil s tím, že rychlý růst mezd nadále povede Českou národní banku k opatrnosti při nastavování úrokových sazeb.