Aktualizace: 5.06.2024 11:20
Praha – Zhruba pětina uprchlic z Ukrajiny v Česku trpí těžkými depresemi. Vyplývá to z výzkumu vědkyň a vědců z Univerzit Karlovy a Akademie věd ČR. Asi 45 procent žen hodnotilo své zdraví jako špatné. K tomu podle výzkumu přispívaly právě deprese spolu s problémy týkajícími se ekonomické situace domácnosti nebo hledání pomoci a práce.
„Kromě počtu nemocí a depresivních symptomů se ukázalo, že základním faktorem, jak ukrajinské ženy vnímají svoje zdraví, jsou sociální kapitál a ekonomické faktory,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Ivana Kulhánová z institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Ženy s vyšším počtem onemocnění a ty, které vykazují závažné depresivní příznaky, ženy žijící samy v domácnosti a mající potíže s hledáním pomoci u druhých a ty, které trpí materiální deprivací, vykazují zvýšené riziko horšího subjektivně vnímaného zdraví,“ doplnila. Materiální deprivace znamená, že domácnost si nemůže dovolit třeba pračku, telefon nebo uhradit neočekávaný výdaj v tisících korun.
Výzkum vychází z dat průzkumů prováděných Akademií věd ČR a společností PAQ Research v několika vlnách mezi lidmi, kteří do Česka utekli z Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022. Založen byl na odpovědích více než 900 žen v produktivním věku a s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. Právě tato kategorie totiž podle vědeckého týmu tvořila většinu účastníků průzkumů mezi uprchlíky.
Ze zmíněných žen popsalo 55 procent své zdraví jako velmi dobré, či dobré. Ostatní uprchlice hodnotily své zdraví jako špatné. Pouze čtvrtina žen nepociťovala žádné příznaky deprese. Více než pětina uprchlic uvedla, že trpí vážnými depresemi.
Větší podíl uprchlic hodnotících své zdraví negativně průzkum zaznamenal mezi ženami, které měly ekonomické potíže nebo si těžko hledaly někoho, kdo by jim mohl v těžké situaci pomoci. Méně než pětina uprchlic měla větší znalosti češtiny a kolem 70 procent z nich trpělo nedostatkem základních potřeb domácnosti. Většina dotázaných uprchlic žila v domácností s dítětem a dorazila do Česka bez manželů a partnerů, kteří zůstali na Ukrajině.
„Selhání trhu práce, nezaměstnanost a nejistota zaměstnání jsou často vnímány jako zdravotní rizika, protože vedou ke zvýšenému stresu. Lidé pak subjektivně vnímají svůj zdravotní stav jako zhoršený a mají vyšší nemocnost,“ doplnila Kulhánová.