Průzkum: Roste podíl lidí, kterým stres brání ve zvládání běžného života

Komerční prezentace Aktual.: 9.10.2025 13:00

Praha – Roste podíl lidí, kterým stres brání ve zvládání běžného života. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Ipsos, který má ČTK k dispozici. Podle tohoto průzkumu považují dvě třetiny lidí, zejména mladí, dopady stresu za významné. Čtvrtina dotazovaných tvrdí, že kvůli stresu nemohla chodit do práce. Stres je podle odborníků zdravou a běžnou reakcí těla na zátěž, dlouhodobý stres ale zhoršuje zdravotní stav a zvyšuje riziko nemocí srdce, obezity nebo cukrovky.

Míra duševní nepohody je obecně vyšší u žen, jeho vliv považují za významnější mladí lidé. Z respondentů Generace Z, jak se souhrnně označují lidé narození od poloviny 90. let minulého století do roku 2010, zažilo v uplynulém roce pocit, že své věci nezvládá, 81 procent. Polovina z nich se s tímto pocitem potýkala opakovaně.

Jako o Generaci Y nebo mileniálech se hovoří o lidem narozených přibližně v letech 1981 až 1996. Z nich se s podobnými pocity potýkalo v posledním roce 73 procent, opakovaně 45 procent. Z Generace X, která se v tuzemsku označuje také jako Husákovy děti, tedy narozených mezi roky 1965 a 1980, to bylo 51 procent a opakovaně 26 procent. Takzvaných baby boomers, tedy narozeným po druhé světové válce zhruba do roku 1964, to bylo 49 procent a 28 procenta opakovaně.

Mladí lidé o tématech duševní nepohody v průzkumech hovoří nejčastěji. „Také nejaktivněji upozorňují na důležitost tohoto tématu, sami jsou zároveň ochotni o duševním zdraví častěji otevřeně hovořit,“ uvedl ředitel Ipsos Jakub Malý.

Z fyzických příznaků stresu se může objevit bolest hlavy, svalů nebo bolest na hrudi. Dále únava, snížené libido a problémy se spánkem. Často se dostavují úzkosti, pocit smutku nebo zahlcení. Mohou vést i ke změnám chování, častým změnám nálady, přejídání nebo naopak nedostatečnému přijmu potravy. Člověk může být náchylnější k užívání alkoholu, cigaret nebo drog.

Podle doporučení může se zvládáním stresu pomoci zdravý životní styl a aktivní odpočinek, pauzy v práci či jiné stresující činnosti, pravidelný denní režim a aktivní vyhledávání věcí, které člověku poskytují radost.

Míra stresu se významně liší podle regionů, nejvyšší z 31 zkoumaných zemí uvádějí v Turecku či Polsku. Podíl lidí, kteří kvůli stresu nechodili do práce či školy, je celosvětově vyšší než v ČR, dosahuje 39 procent. Společnost Ipsos se dotazovala respondentů on-line na konci září, získala reprezentativní vzorek populace s 1043 respondenty.

Podíl osob, které měly v posledním roce pocit, že kvůli stresu své věci nezvládají (v procentech):

zdroj: Ipsos