Aktual.: 5.11.2025 13:03
Praha – Česká televize i Český rozhlas preferují zachování současného systému financování formou poplatků od občanů. Na dnešní konferenci K čemu jsou veřejnoprávní média? se na tom shodli zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Nová vláda naopak v návrhu programového prohlášení chce poplatky zrušit. Zároveň návrh textu uvádí posílení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Televizní a rozhlasový poplatek se letos na jaře zvýšil prostřednictvím tzv. velké mediální novely v případě České televize ze 135 Kč na 150 korun měsíčně a u Českého rozhlasu ze 45 na 55 Kč za měsíc. Rozšířil se také okruh poplatníků z domácností vlastnících TV a rozhlasový přijímač i na uživatele zařízení připojených k internetu.
Fridrich podle svých slov považuje za nezávislost České televize stav, když bude financovaná napřímo občany, a nikoliv státem. „Je populární někomu zrušit, že nebude něco platit, i když to nakonec zaplatí,“ podotkl Fridrich. Podle něj tak ANO mohlo oslovit svůj elektorát, kterým jsou z velké části starší voliči, pro něž může 205 korun měsíčně znamenat finanční úlevu. „Jsme spokojeni s tím, co je, chceme tedy spíše zachovat systém poplatků,“ uvedl Zavoral. Podle něj si lze pod textem programového prohlášení představit cokoliv a stále nikdo neřekl, co by mělo být cílem návrhu.
Podle odbornice na veřejnoprávní média z Masarykovy univerzity Maríny Urbánikové je způsob financování veřejnoprávních médií přímo občany formou poplatku nebo daně za domácnost či přístroj využívaný v 17 evropských zemích, 19 zemí veřejnoprávní média financuje jako položku ze státního rozpočtu nebo financování z rozpočtu váže na určitou ekonomickou veličinu, například na HDP. Pro české prostředí je podle ní nejvhodnější nynější model financování poplatkem s automatickou indexací podle inflace.
Podle britské mediální analytičky Alice Enders zatím není jasné, co by místo poplatků přišlo, tedy jestli státní rozpočet, účelová daň, nebo jiný model. „Jisté je pouze to, že jakákoli změna modelu financování nebude neutrální. Forma financování totiž přímo určuje míru nezávislosti, s jakou mohou média veřejné služby fungovat. A právě to je důvod k obavám,“ podotkla. Studie společnosti Enders Analysis připomíná, že skutečné náklady na veřejnoprávní média v Česku jsou velmi nízké v kontextu EU i Británie. Pro jednotlivce to představuje výdaj, který je nižší než cena běžné snídaně, a mnohem nižší, než kolik většina domácností měsíčně zaplatí za streamingové služby.
Zvažované sloučení ČT, ČRo, případně i ČTK do jedné instituce, o kterém někteří politici nastupující vládní koalice mluví, by podle manažerů těchto firem úspory nepřineslo, protože každý subjekt funguje zcela odlišně. V případě ČTK navíc agentura není podle generálního ředitele Jaroslava Kábeleho placena z veřejných peněz, ale funguje na komerčním principu a živí se prodejem zpravodajství.