Aktual.: 14.06.2025 15:53
Jeruzalém/Washington – Zjevným cílem překvapivého izraelského útoku na Írán bylo výrazně narušit jaderný program Teheránu a prodloužit dobu, kterou bude země potřebovat k vyvinutí jaderné zbraně. Ale rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků naznačují další, dlouhodobější ambici – svržení samotného režimu. Napsala to dnes agentura Reuters.
Údery, které Izrael provedl nad ránem v pátek 13. června, zasáhly nejen íránská jaderná a raketová zařízení, ale také klíčové osoby ve vojenském velení Íránu a jaderné vědce. Podle politologů se zdá, že by jejich cílem mohla být snaha snížit důvěryhodnost Íránu doma i mezi jeho spojenci v regionu, což by mohlo destabilizovat íránské vedení.
„Dá se předpokládat, že jedním z důvodů, proč to Izrael dělá, je naděje na změnu režimu,“ řekl Michael Singh z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku a bývalý vysoký úředník za vlády prezidenta George Bushe mladšího. „Rád by viděl, jak íránský lid povstane,“ řekl a dodal, že o tomto širším cíli vypovídají také omezené civilní ztráty za první vlny útoků.
Několik hodin poté, co izraelské stíhačky zahájily útoky na íránská jaderná zařízení a systémy protivzdušné obrany, oslovil izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení přímo íránský lid. „Islámský režim, který vás téměř 50 let utiskoval, hrozí, že zničí naši zemi, stát Izrael,“ řekl Netanjahu.
Podle jeho slov je cílem Izraele odstranit jadernou a balistickou hrozbu, ale dodal: „Jakmile dosáhneme svého cíle, uvolníme pro vás cestu, abyste mohli dosáhnout svobody. Režim neví, co ho zasáhlo či zasáhne. Nikdy nebyl slabší. Toto je vaše příležitost povstat a nechat zaznít svůj hlas,“ řekl Netanjahu.
Ale navzdory škodám, které Íránu bezprecedentní izraelský útok způsobil, je otázkou, zda by desítky let zakořeněného nepřátelství vůči Izraeli – nejen ze strany íránských vůdců, ale také většinové šíitské populace – nebránily vzniku dostatečné veřejné podpory ke svržení teokratického vedení v Teheránu, za nímž stojí loajální bezpečnostní síly.
Podle SIngha navíc nikdo neví, jaké podmínky by bylo potřeba vytvořit, aby se v Íránu sjednotila opozice.
Páteční útok byl první fází operace, která bude podle Izraele dlouhodobá. Odborníci očekávají, že Izrael bude pokračovat v útocích na klíčovou íránskou jadernou infrastrukturu, aby zdržel Teherán na cestě k jaderné bombě – i když Izrael sám o sobě nemá schopnost íránský jaderný program zlikvidovat.
Írán tvrdí, že jeho jaderný program je určen pouze pro civilní účely. Jaderný dozor OSN ale tento týden dospěl k závěru, že Teherán porušuje své závazky vyplývající z globální smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
První izraelské salvy byly namířeny proti vysokým představitelům íránského vojenského a vědeckého establishmentu, vyřadily velkou část systému protivzdušné obrany země a zničily nadzemní zařízení na obohacování uranu v íránském jaderném areálu.
„Izrael coby demokratický stát věří, že je na lidech země, aby utvářeli svou národní politiku a zvolili si svou vládu,“ uvedlo izraelské velvyslanectví ve Washingtonu. „O budoucnosti Íránu může rozhodnout pouze íránský lid,“ dodalo. Izraelský premiér Netanjahu nicméně opakovaně volal po změně íránské vlády – například v prohlášení v září loňského roku.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa sice souhlasí s izraelskými údery a pomáhá svému blízkému spojenci odrážet odvetnou raketovou palbu z Íránu, ale nedává najevo, že by usilovala o změnu režimu v Teheránu. Bílý dům a íránská mise při OSN v New Yorku také bezprostředně nereagovaly na žádosti o komentář k této záležitosti, dodal Reuters.
Pokud jde o likvidaci íránských jaderných zařízení, vojenští analytici opakovaně uvádějí, že úplně zlikvidovat dobře opevněné objekty rozmístěné po celém Íránu je dost dobře nemožné. Také samotná izraelská vláda varovala, že íránský jaderný program nelze zcela zničit s pomocí vojenských prostředků; vojenská akce by ale mohla vytvořit podmínky pro dohodu se Spojenými státy, která by jaderný program zastavila.
„Izrael pravděpodobně nedokáže zcela zlikvidovat íránský jaderný program sám bez americké účasti,“ řekla v pátek novinářům bývalá hlavní analytička izraelské tajné služby Mossad Sima Šineová, která je teď výzkumnou pracovnicí izraelského Institutu pro studia národní bezpečnosti.
Zatímco zpomalení teheránského jaderného programu by mělo pro Izrael cenu, naděje na podkopání režimu by mohla vysvětlit, proč se Izrael zaměřil na tolik vysokých vojenských představitelů. Jejich likvidace by mohla íránské bezpečnostní vedení uvrhnout do zmatku a chaosu.
„Tito lidé byli velmi důležití, velmi znalí, mnoho let ve svých funkcích a byli velmi důležitou součástí stability režimu, konkrétně bezpečnostní stability režimu,“ řekla Šineová. „V ideálním světě by Izrael raději viděl změnu režimu, o tom není pochyb,“ dodala.
Taková změna by však byla spojena s rizikem, řekl bývalý náměstek americké národní zpravodajské služby pro Blízký východ Jonathan Panikoff, který nyní působí v think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council). Pokud se Izraeli podaří odstranit íránské vedení, neexistuje žádná záruka, že nástupce, který se objeví, nebude ještě tvrdší ve snaze o konflikt s Izraelem.
„Po léta mnozí v Izraeli trvali na tom, že změna režimu v Íránu by podnítila nový a lepší den – že nic nemůže být horší než současný teokratický režim,“ řekl Panikoff. „Ale historie dokazuje, že horší to může být vždycky,“ dodal.
