Aktual.: 22.01.2026 04:01
Kyjev – Sbírají sníh, aby si jej doma rozpustili na vodu, spí v rukavicích, kabátech a čepicích, na plynových sporácích zahřívají cihly, aby se ohřáli, uvnitř bytů si stavějí stany – obyvatelé Kyjeva dělají vše, co je v jejich silách, aby přežili nejchladnější a nejtemnější zimu války, píše agentura Reuters.
„Když není elektřina, není ani topení a znamená to, že v bytech mrzneme,“ řekl Anton Rybikov, otec tříletého Davida a dvouletého Matvije. S manželkou Marinou nakoupili záložní baterie a spacáky.
Devětatřicetiletý vojenský kaplan uvedl, že jeden z jeho synů nedávno onemocněl zápalem plic poté, co teplota v bytě klesla na devět stupňů Celsia během výpadku proudu trvajícího více než 19 hodin po ruských náletech. „Je to emocionálně velmi náročné. Neustále máme starosti,“ uvedl Rybikov, zatímco se chystal ohřívat vodu v hrnci na mléko. „Tato zima je nejtěžší,“ dodal.
Rusko v posledních měsících zesílilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a soustředilo palbu raketami a nálety dronů na Kyjev, Charkov a Dnipro.
Britská vojenská rozvědka odhadla, že Rusko loni na Ukrajinu vypustilo 55.000 bezpilotních letounů, zhruba pětkrát více oproti roku 2024, uvádí se v jedné z pravidelných zpráv o válce zveřejněné na sociální síti X.
Ukrajina vyzvala partnery, aby jí poskytli více západních systémů protivzdušné obrany, aby se vypořádala s útoky dronů, střel a raket.
Vzhledem k tomu, že teploty v zasněženém Kyjevě klesají na minus 18 stupňů Celsia, útoky znamenají, že statisíce ze tří milionů obyvatel hlavního města se potýkají s dlouhodobými výpadky dodávek elektřiny a vody.
V úterý, po velkém ruském úderu přes noc, prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že více než milion domácností ve městě je bez elektřiny.
Jednoduché běžné úkony, jako je sprchování a vaření, jsou nyní problém. Poprvé od rozsáhlé invaze ruských vojsk, která začala před téměř čtyřmi lety, vláda minulý týden vyhlásila stav nouze kvůli energetické krizi.
Rusko tvrdí, že cílem jeho útoků na Ukrajinu je oslabit její armádu, a popírá, že by mířily na civilisty.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že útoky na hlavní město mají „zlomit odpor, zlomit ducha Ukrajinců, udělat vše pro to, aby lidé propadli beznaději, sbalili si kufry a opustili území“. „Kyjev vždy byl a zůstává cílem agresora,“ řekl Reuters ve své kanceláři.
Po celém městě se nyní shromažďují tisíce lidí ve školách a v improvizovaných přístřešcích na ulicích, kde jim generátory umožňují ohřát se, nabít si mobily a připojit se k internetu.
V jedné z kyjevských vývařoven společnosti World Central Kitchen stála ve frontě na teplé jídlo 66letá důchodkyně Valentyna Kirijakovová spolu se svou vnučkou Jevou Teplovovou. „Nestěžujeme si,“ řekla Kirijakovová, v jejímž bytě ve výškové budově nejde proud, takže nemohla vařit. „Chápeme, že je válka a my musíme vydržet. Musíme přežít,“ zdůraznila.
Ruský útok na ukrajinský energetický systém vedl k výpadkům proudu a vody v Kyjevě, které obvykle trvají třikrát až čtyřikrát déle než v předchozích zimách.
Ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že od října Rusko vyřadilo 8,5 gigawattů ukrajinské výrobní kapacity, což představuje téměř polovinu typické spotřeby energie, a to si vynutilo rekordní dovoz elektřiny.
Rusko také zasáhlo ukrajinské zařízení na výrobu plynu, uvedla energetická společnost Naftohaz. Guvernér centrální banky (Andrij Pyšnyj) koncem loňského roku prohlásil, že Ukrajina přišla o zhruba polovinu své produkce plynu, což ji donutilo utratit více za dovoz.
„Ukrajinský energetický systém není zničený, ale funguje v režimu neustálého zhoršování,“ řekla Olena Lapenková, generální ředitelka pro bezpečnost a odolnost v analytickém středisku Dixi Group zaměřeném na energetiku.
Školy a univerzity prodloužily zimní prázdniny a mnoho podniků přešlo na práci na dálku nebo zkrátilo provozní dobu. Desítky opravárenských týmů spěchají po Kyjevě z místa na místo, aby opravily škody způsobené ruskými údery.
„Je tu spousta práce. Sítě nemohou vydržet takový nápor najednou,“ řekl 55letý bagrista Hennadij Barulin (55), zatímco jeho tým pracuje na obnovení dodávek elektřiny pro obyvatele. „Toto je skutečná zima. Je velmi těžké prorazit zeminu, asfalt, všechno,“ dodal.
Ministr Sobolev uvedl, že ukrajinské zásoby energetických zařízení byly vyčerpány a že k řešení současné nouzové situace je zapotřebí naléhavá finanční pomoc ve výši přibližně jedné miliardy dolarů (asi 21 miliard Kč).
Západní partneři Ukrajiny podle ministerstva zahraničí narychlo dodali stovky generátorů, výkonných baterií a průmyslových kotlů na ohřívání vody, aby pomohli překlenout některé nedostatky ve vybavení.
Nově jmenovaný ministr energetiky Denys Šmyhal uvedl, že Ukrajina dosáhla určitého pokroku v instalaci malých, nezávislých kapacit na výrobu elektřiny, aby snížila závislost na silně centralizovaném systému ze sovětské éry. Loni bylo podle něj instalováno zařízení na výrobu 762 megawattů, oproti zvýšení kapacity o 225 megawattů o rok dříve.
„Vzhledem ke kritickému stavu energetického sektoru je takové tempo zjevně nedostatečné,“ připustil. Šmyhal také uvedl, že v instalaci nezávislých výrobních kapacit Kyjev zaostává za ostatními ukrajinskými městy. Tuto kritiku starosta Kličko odmítl.
Vzhledem k předpovědím mrazivého počasí během několika dalších týdnů a očekávaným dalším ruským úderům se experti domnívají, že se situace nejspíše brzy nezlepší.
Rybikov by zvážil odeslání svých synů z Kyjeva, pokud by se výpadky proudu zhoršily. „Potřebujeme teplo, aby děti nezmrzly. Zbytek trampot přežijeme,“ řekl. „Pokud dojde na další blackout, pošlu děti pryč,“ dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}