Aktual.: 13.10.2026 16:19
Washington – Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo již 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Šestikolový, přes tunu vážící Perseverance (Vytrvalost) na Marsu přistál 18. února 2021 a od té doby na sousední planetě pátrá po stopách dávného mikrobiálního života. Sbírá také vzorky hornin a půdy pro možný budoucí návrat na Zemi. Pohybuje se v kráteru zvaném Jezero a v jeho okolí na severní polokouli, kde podle vědců bývalo před miliardami let jezero. Rekord překonal v neděli cestou k oblasti Idubi přes území Lac de Charmes za západním okrajem kráteru, kde zkoumá jeden z nejstarších terénů, s nimiž se lidstvo ve sluneční soustavě setkalo.
Perseverance je jedním ze dvou aktivních roverů NASA. Druhý, Curiosity, jezdí v kráteru Gale poblíž marsovského rovníku a od přistání v roce 2012 urazil 38,2 kilometru. Důležitá data na Marsu sbíral i čínský rover Ču-žung, který v letech 2021 a 2022 působil v severních nížinách.
Steven Lee, projektový manažer obou roverů z Laboratoře tryskového pohonu NASA v Kalifornii, řekl, že Perseverance nejeví známky únavy. Technika i přístroje jsou podle něj ve výborném stavu, k dispozici jsou stále i všechny záložní systémy a podle nedávného hodnocení mohou fungovat „nejméně do třicátých let, pravděpodobně ještě déle“. Také plutoniový zdroj energie pracuje podle očekávání a vydrží ještě řadu let, dodal Lee.
Až 90 procent jízd zvládne Perseverance samostatně, bez zásahu člověka. Systém AutoNav pořizuje stereoskopické snímky terénu před vozítkem, vytváří 3D mapu a vybírá nejbezpečnější cestu k cíli. Díky pokročilému palubnímu počítači dovede tyto snímky zpracovávat za jízdy, zatímco dřívější rovery se před každým úsekem musely zastavit a „přemýšlet“. Nyní se testuje, zda Perseverance dokáže ujet přes 100 kilometrů, hardware se zkouší na ekvivalent 150 až 300 kilometrů.
Největším úspěchem roveru je podle Leeho téměř jistě loni oznámený objev možné biosignatury, tedy pravděpodobné stopy dávného mikrobiálního života. Perseverance ji našel v načervenalé hornině, která vznikla před 3,2 až 3,8 miliardami let v korytě řeky přitékající do jezera, jež kdysi vyplňovalo kráter. Terén Lac de Charmes může podle něj nabídnout svědectví o raných geologických procesech, například o dopadech velkých meteoritů podobných tomu, který vytvořil i kráter Jezero. „Terén, který nyní zkoumáme, může obsahovat starší horniny než jakékoli z nalezených na Zemi,“ řekl Lee.
Původní mise počítala s ujetím 20 kilometrů. NASA nedávno schválila její prodloužení, během něhož bude rover zhruba do konce roku 2028 zkoumat okraj kráteru. Orbitální měření podle Leeho naznačují, že některé oblasti okraje kdysi bývaly hydrotermálními systémy s teplou či horkou podzemní vodou, která mohla poskytovat prostředí příznivé pro život. Někteří paleontologové předpokládají, že právě v takových podmínkách vznikl i život na Zemi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}