Michal Mat je editel divize Medical Solutions spolenosti OR-CZ.Vnujeme se zpracovn obrazovch pacientskch dat ji 20 let a nyn do naeho systmu integrujeme rzn typy umlch inteligenc, kter lkam pomhaj pi uren diagnzy z rentgenovch snmk, z CT nebo pi mamografickm screeningu, pibliuje odbornk. Jak dodv, vyuvn technologi a uml inteligence m ve zdravotnictv ohromn potencil.
Jakou roli me hrt uml inteligence ve zdravotnictv?
AI me pomhat s efektivitou prce lka, s vyhodnocovnm velkch objem dat, s pesnost diagnzy, minimalizac chyb a podobn. Je ale dleit mt na pamti, e je to jen technologie, kter m radit a kontrolovat, nikoliv rozhodovat. Rozhodnut mus bt vdy na lovku. Urit bych varoval ped tm, aby se lkai slep spolhali na to, co AI vyhodnot. Je to jen stroj pracujc s nulami a jednikami a pirozen inteligence nad nm mus mt vdy kontrolu.
Jac specialist vyuvaj technologick nstroje nejvce?
Urit radiologov, kte mohou kombinovat rozmanit zobrazovac metody s vyuitm rznch modernch pstroj. Krom standardnho 2D zobrazen maj k dispozici i 3D modelovn a mnoho dalho. Lkai na operanch slech zase vyuvaj roboty nebo softwarov navigace. Zajmav jsou tak monosti v onkologii, kde se vvoj zamuje na minimalizaci nedoucch ink lby. Technologi je tedy cel ada a lkask svt mus nyn eit otzku, jak je efektivn vyut, jak propojovat jejich schopnosti a vhodn vytovat data ve prospch lby.
Spolupracujete na vvoji s vzkumnmi institucemi a univerzitami?
Vvoj novch technologi pro zdravotnictv by bez takov spoluprce ani nebyl mon. Za posledn dobu jsme napklad s tmem lka FN Brno do naeho systmu vyvinuli modul uml inteligence, kter pomh v diagnostice pi mamografickm screeningu. AI identifikuje a vyhodnocuje mikrokalcifikace, tedy prvotn pznaky malign lze. Kontroluje lkae a napovd mu, kterm pacientm se m vnovat prioritn a v jakch oblastech by se mohly vyskytovat pro pacienta potenciln nebezpen tvary.
Dal oblast, kter je zejmna po covidovm obdob na vzestupu, je telemedicna. Zjednoduen diagnostika i lba na dlku.
Ano, technologie pro jej realizaci ji existuj, avak jejmu plonmu zaveden brn legislativn omezen, stvajc systm hrad zdravotn pe a tak zvyklosti lka, kte by museli zsadnm zpsobem upravit zdravotnick procesy.
Jak jsou nejvt vzvy, kterm elte pi zavdn novch technologi v nemocnicch a zdravotnickch zazench?
Informan systmy, kter zavdme, bvaj do znan mry ovlivnny legislativnmi povinnostmi, kter mus dodavatel splnit. Jejich nesprvn fungovn by mohlo mt za nsledek pokozen pacienta. Proto jsme jako vrobce povinni takov systm vyvjet podle velmi psnch pravidel a ped jeho uvedenm na trh je nutn provst nron klinick hodnocen a nsledn projt certifikac zdravotnickho prostedku.
Podobn jako lky nebo jin zdravotnick materil je takov software certifikovn jako zdravotnick prostedek, jsme povinni jej registrovat u Sttnho stavu pro kontrolu liv a jeho zaveden, provoz i servis je pod drobnohledem loklnch i evropskch ad. Samotn proces certifikace trv roky a stoj miliony korun.
A jsou nemocnice na nov technologie pipraven?
asto nejsou. Mnohde bojujeme s nedostatenou sovou a hardwarovou infrastrukturou. Nae systmy zpracovvaj obrovsk objemy dat a vkon server a st je pro jejich provoz klov. Nemocnice vak byly v tto oblasti dlouhodob podfinancovny a nyn to musej dohnt. Situace se vak v poslednch letech zejmna dky dotacm na zajitn kyberbezpenosti zlepuje.
Jak je na tom esk republika v porovnn s ostatnmi evropskmi zemmi co se te digitalizace zdravotnictv?
Podle vsledk rozshl studie KPMG z roku 2022 o pipravenosti R na digitalizaci zdravotnictv jsme obsadili 18. msto. Mme tedy oproti zemm, jako jsou Dnsko nebo panlsko, rozhodn co zlepovat. Z vsledk mimo jin vyplv, e jsme se potkali s nedostatenou legislativn podporou a tak s nekoncepnm zenm ze strany sttu.
Elektronick zdravotnictv se dosud budovalo hlavn odspodu, tedy dky aktivitm poskytovatel zdravotn pe, dodavatel jednotlivch aplikac nebo tak dky iniciativ kraj i mst, tedy zizovatel zdravotnickch zazen. Tm vzniklo mnoho digitlnch ostrvk, jejich propojen je v souasn dob pomrn problematick. Ministerstvo zdravotnictv si tento historick handicap uvdomuje a ji podnik konkrtn kroky k vytvoen technologickho i legislativnho prosted pro budovn hlavnch pil eHealth, tedy vzjemn spoluprce, vmny informac, telemedicny, uml inteligence, zpracovn velkch objem dat a kyberbezpenosti.
Jak se vypodat s hrozbami hackerskch tok, zejmna na nemocnice?
Souvis to se zmnnm dlouhodobm podinvestovnm nemocnic, kter se negativn projevilo i na bezpenosti jejich infrastruktury. V poslednch letech se vak situace mn a ada zdravotnickch zazen ji uskutenila projekty zamen na poslen kyberbezpenosti financovan z dotac. Dal vlna projekt bude nsledovat. Z rznch statistik je veobecn znm, e nejvt hrozbou pro bezpenost jsou sami uivatel informanch systm. Proto je velmi dleit, aby veden nemocnic kladlo velk draz na pravideln kolen vech lkaskch i ostatnch pracovnk zamen na bezpen chovn v kyberprostoru.
Jak znalosti a dovednosti jsou nejdleitj pro pracovnky v tto brani?
Zdravotnick informatika m mnoho specifik. Tomu, kdo se j chce vnovat, tedy nesta orientovat se v technologich a modernch trendech, ale je teba do urit mry znt legislativn omezen, kter se zpracovnm pacientsk dokumentace souvisej. V nemocnicch se tak vyuv mnoho medicnskch pstroj, kter jsou do informanch systm pipojovny, a pouv se hodn specifickch protokol a standard pro komunikaci mezi jednotlivmi aplikacemi a pstroji.
Myslte si, e je v esk republice dostatek kvalifikovanch pracovnk v oblasti zdravotnickho IT?
Je jich rozhodn nedostatek. Pitom je to velmi atraktivn obor, kter m velk potencil.
Pro by lid mli uvaovat o prci v tto oblasti?
Zdravotnictv je obor, kter nikdy neskon. Kdo se mu bude vnovat na jakkoliv pozici, m o budoucnost postarno. Digitalizace tu probh dlouh roky a vm, e bude v nejbli dob akcelerovat. Lid, kte se pro zdravotnick IT rozhodnou, se v tomto oboru setkaj se zajmavmi technologiemi a jejich prce jim bude dvat i jaksi vy smysl, jen se ned vyjdit penzi.
Jak bude podle vs budouc vvoj v oboru?
Vm, e v brzk dob bude vytvoena jasn koncepce elektronickho zdravotnictv a e vzniknou centrln sluby na rovni sttu, do kterch se jednotliv poskytovatel zdravotn pe budou pipojovat, aby mohli lpe sdlet data o pacientech, a u pro vlastn diagnostiku a lbu nebo pro ely statistiky, vdy a vzkumu.
Pacient by ml mt monost nakldat se svoj digitln zdravotn dokumentac a ml by k n mt zajitn snadn pstup pes jeden centrln portl. V dnenm globlnm svt by tak mla bt monost peshranin spoluprce a zen sdlen dat alespo mezi evropskmi zemmi. Vm, e se budou stle vce uplatovat prvky uml inteligence a telemedicny.
Lid, kte se pro zdravotnick IT rozhodnou, se v tomto oboru setkaj se zajmavmi technologiemi a jejich prce jim bude dvat i jaksi vy smysl, jen se ned vyjdit penzi.
