Praha – Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu.
Přibližně 11.000 severokorejských vojáků Moskva zapojila do bojů s ukrajinskými silami, které ovládají od srpna část ruské Kurské oblasti. Jihokorejská tajná služba minulý týden uvedla, že KLDR nedávno do Ruska dodala také samohybná děla ráže 170 milimetrů a raketomety ráže 240 milimetrů.
„Je načase, abychom sami čelili otázce, jak jsme odolní a jaká je naše strategická zranitelnost. Jako vojáci se musíme ptát na otázky, jako máme dostatečné zásoby? Skladovací prostory? Zajištěné dodavatelské řetězce, na které se můžeme spolehnout v krizových situacích? Pokud ne, pak jsme na potenciální krize připraveni jen napůl,“ podotkl.
„Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal šéf české armády.
Řehka: Armáda potřebuje víc lidí, musí se připravit na závazky kolektivní obrany
Armáda potřebuje víc lidí, zdůraznil Řehka. Odhady podle něj hovoří o 37.500 vojáků z povolání, Koncepce výstavby armády ČR stanovuje hranici 30.000, realita je zhruba 24.000. Česko podle šéfa armády stojí také před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Považuje to za prioritu, změny budou revoluční.
Česko podle něj nemá dost vojáků z povolání ani v aktivní záloze. „Tento problém už má opravdu strategický rozměr,“ řekl Řehka. Zájemců o službu je podle něj ročně zhruba 7000, armáda ale nabere nepatrný zlomek z nich. „Proces náboru je zoufale pomalý a odrazující,“ podotkl. Náborem se podle Řehky sotva pokrývají odchody, v tomto roce se možná nepodaří ani to. Nábor trvá až osm měsíců, kritizoval.
Naplněnost některých útvarů považuje náčelník generálního štábu za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. „Nechám za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních,“ řekl Řehka.
Opatření podle něj možná budou radikální. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná, míní. Armáda nyní podle Řehky směřuje ke stavu, kdy bude mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat.
Příští rok ministři obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) schválí nové cíle výstavby obranných schopností. Podle Řehky přinesou zásadní změny v kvalitě i rozsahu. „Česká republika stojí před zásadním úkolem, připravit se na nové závazky kolektivní obrany. To je naše výzva a priorita. Nebojím se říct, že změny budou skutečně revoluční,“ podotkl.
Filozofie tvorby cílů výstavby armád se podle Řehky změnila v celé alianci, nyní se klade důraz na přímou reakci na konkrétní hrozby, nikoli na teorii či na splnění formálních požadavků. „Jde o skutečnou připravenost na rizika, ze kterých se může stát realita,“ uvedl.
„Hrozby nejsou pouze teoretické, nebo někde tisíce kilometrů daleko od nás. Jsou přímo před námi a vidíme je každý den, díváme se jim přímo do tváře,“ řekl. Aliance na to reaguje rozvojem protivzdušné obrany ve všech směrech či schopností likvidovat staré tradiční zbraně, ale i nové, jako jsou hypersonické střely nebo bezpilotní letouny.
Nové alianční cíle se podle Řehky v mnohém shodují s českými prioritami, ať už jde o protivzdušnou obranu, logistiku či podporu nasaditelných sil. „Nové cíle nejsou zaměřeny jen na těžkou brigádu, která se hodně veřejně skloňuje, ale na všechny bojové jednotky,“ podotkl. České vojáky podle něj čeká častější cvičení s většími jednotkami. Armáda podle Řehky bude muset také přepracovat koncepci výstavby armády.
Modernizace armády podle jejího šéfa probíhá v nejrychlejším možném tempu, nicméně ani to nestačí. Rusko podle něj přešlo minimálně částečně na válečnou ekonomiku a hrozby se vyvíjí příliš rychle. Vzhledem k vnitřnímu dluhu, nedostatku materiálu na trhu, vyšším cenám či vzrůstajícím nárokům nebude podle Řehky přezbrojení hladké.
Česko by letos mělo poprvé vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Deficit z minulosti ale podle náčelníka generálního štábu činí zhruba 618 miliard korun. Zdůraznil však, že si uvědomuje nárůst zdrojů v poslední době.
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP nebude stačit, řekla Černochová
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla dnes na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha, uvedla. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k NATO.
Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.
„Pro fungující odstrašení potencionálního agresora potřebujeme mít silné obranné kapacity a nezpochybnitelné odhodlání je v případě napadení použít,“ řekla Černochová.
Armáda se podle ministryně dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Chybí například lékaři, odborníci na informační technologie, ale také řidiči či kuchaři. Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, uvedla Černochová. Negativně se to projevuje na nezbytném doplňování zálohy, dodala.
Změnu by podle ministryně měla přinést novela zákona o vojácích z povolání, zjednodušit by měla nábor či odstranit některé byrokratické postupy. „Je tam celá řada benefitů, která bude pomáhat, aby lidé šli sloužit do armády nebo v ní zůstali,“ řekla. Návrh je v připomínkovém řízení, brzy by ho podle ministryně měla projednat vláda.
Černochová: S Řehkou nemám rozpory, ohledně speciálních sil máme dohodu
Ministryně Černochová podle svých slov nemá rozpory s náčelníkem generálního štábu Řehkou. Na řešení situace ve speciálních silách české armády se dohodli, řekla na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. Web Deník N v pondělí uvedl, že mu pět informovaných zdrojů sdělilo, že mají Černochová s Řehkou spory právě ohledně speciálních sil a jejich velitele Miroslava Hofírka.
„Nemám rozpory s panem náčelníkem generálního štábu, ale ano, některé věci, které v poslední době probíhaly a týkaly se speciálních sil, jsme s panem náčelníkem generálního štábu řešili. Došli jsme k nějaké dohodě. To je myslím finále, co vám k tomu mohu říct,“ uvedla dnes Černochová. „Tomu se vůbec nebudu věnovat,“ odmítl věc komentovat Řehka.
Černochová podle Deníku N na přímý dotaz, zda se chystá postavit mimo službu generála Hofírka, neodpověděla, ale nevyloučila to. „Nebudu sdělovat své personální záměry bez náčelníka generálního štábu a ještě přes média. V úterý budu některé věci vysvětlovat s panem Řehkou a panem generálem Hofírkem na (sněmovním) výboru pro obranu,“ řekla.
Podle serveru se Černochová i Řehka kvůli vyhrocené situaci setkali s prezidentem Petrem Pavlem. Prezident oba přijal 15. listopadu. Deníku N Pavel sdělil, že je o situaci informován, ale že k odvolání šéfa speciálů nevidí důvod. „Seznámil jsem se jako vrchní velitel ozbrojených sil s fakty k případu a neshledal důvod pro takový krok. I proto mají generál Miroslav Hofírek a náčelník generálního štábu Karel Řehka mou důvěru,“ uvedl prezident.
Černochová podle Deníku N kritizuje několik věcí týkajících se speciálních sil, mimo jiné to, že byla pozdě informovaná o zranění keňského vojáka při výcviku s účastí českého instruktora.
O sporech mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu média psala opakovaně, naposledy letos v červnu. Černochová tehdy kritizovala komunikaci s Řehkou, který si založil vlastní oficiální účet na síti X, a následně se na sněmovním branném výboru vedla diskuse mimo jiné o tom, zda mu to Černochová zakázala. Ministryně to popřela.
Nefunkční komunikaci ministryně demonstrovala na Řehkově zapojení do sbírky Drony Nemesis pro Ukrajinu. Pořádá ji spolek Skupina D, jehož je Řehka čestným předsedou. O jeho aktivním zapojení do projektu se podle ní dozvěděla z ČTK. Spolek od června prověřuje inspekce ministryně obrany. Armáda na dotaz Deníku N uvedla, že předběžné závěry inspekce nejsou kritické.
Černochová v červnu v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News řekla, že spor mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu není ani první, ani poslední. Je podle ní nutné si uvědomit, že v čele resortu stojí ministryně obrany, nikoli šéf generálního štábu.
Aktuální konflikty hrozí přesáhnutím hranic regionů, míní Pavel
Konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl ve videopříspěvku na zahájení velitelského shromáždění. Hlava státu se ho nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.
Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. „Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu,“ podotkl Pavel.
Obranyschopnost podle hlavy státu není prázdným termínem, ale věcí, které by se měla věnovat maximální pozornost. Česko spoléhalo na členství v Severoatlantické alianci (NATO), tento základní pilíř bezpečnosti trvá už 25 let, zvyšuje se ale také odpovědnost jednotlivých členských států za vlastní obranu a bezpečnost.
„Česká republika musí budovat nejen schopnou, připravenou a také pohotovou armádu, ale také ekonomiku, která bude dostatečně odolná, a stejně tak musí připravovat společnost, protože bezpečnost je obecně podmínkou našeho rozvoje a udržení stability,“ řekl Pavel. Z tohoto pohledu je podle něj celospolečenským úkolem.
Změny ve světě se podle prezidenta dotkly i takových pilířů, jako jsou Spojené státy, Evropská unie či Německo. „Změny, ke kterým došlo po volbách ve Spojených státech, povedou bezpochyby ke změně přístupu nejen k Rusku, ke konfliktu na Ukrajině, ale také k NATO a Evropské unii,“ domnívá se. Z toho pohledu považuje za ještě významnější pamatovat na vlastní úsilí k zajištění schopností.
Prezident považuje za samozřejmé vynakládat takové zdroje na obranu, které Česko slíbilo spojencům. Mělo by ale vynakládat tolik, kolik bude potřeba na zajištění všech schopností, které armáda a bezpečnostní složky mají mít. „Bez zajištění bezpečnosti nebudeme schopni zajistit ani jiné aspekty života celé naší společnosti,“ poznamenal.
Česko podle Pavla musí udržovat krok s technologickým vývojem, který jde kupředu mílovými kroky. Uvítal, že armáda nejen sleduje trendy, ale snaží se také zavádět všechny zkušenosti nabyté například v konfliktu na Ukrajině a taktické, operační i strategické aspekty války přetavit do svých schopností.
Na závěr Pavel poděkoval vojákům za veškerou práci nejen v přípravě na obranu země, ve vlastní osobní přípravě a zvyšování kvalifikace, ale také za nasazení při povodních, které stále trvá.
