Rusko zneužívá Interpol k pronásledování svých kritiků i v cizině, píše BBC

„Tisíce souborů poskytnutých informátorem z Interpolu poprvé odhalují rozsah zjevného zneužívání mezinárodní policejní agentury Ruskem k pronásledování kritiků v zahraničí. Data poskytnutá BBC World Service a francouzskému investigativnímu serveru Disclosure odhalují, že Rusko využívá seznamy hledaných osob Interpolu, aby žádalo o zatčení politických oponentů, podnikatelů a novinářů. Tvrdí o nich, že spáchali trestné činy,“ uvedla BBC.

Analýza údajů také ukazuje, že v posledních deseti letech nezávislé oddělení Interpolu pro stížnosti dostalo nejvíce stížností právě na Rusko, třikrát více než na druhou zemi v pořadí, Turecko. Údaje svědčí také o tom, že stížnosti na žádosti z Moskvy vedly ke zrušení většího počtu rozhodnutí než v případě jakékoliv jiné země.

Po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině zavedl Interpol dodatečné kontroly, aby zabránil potenciálnímu zneužití. Uniklé dokumenty ale podle BBC svědčí o tom, že to nezabránilo Rusku zneužívat systém. Informátor BBC sdělil, že loni byla některá nejpřísnější opatření potichu zrušena.

Interpol v reakci prohlásil, že díky jeho operacím se každý rok podaří zadržet tisíce nejnebezpečnějších zločinců na světě a že agentura posílila opatření bránících zneužití systému.

„Když vás zasáhne červený poplach, váš život se úplně změní,“ říká ruský podnikatel Igor Pestrikov, jehož jméno figuruje v uniklých dokumentech.

Interpol sám o sobě není globální policií, ale pomáhá policiím po celém světě spolupracovat. Jeho „červené upozornění“ (red notice) představuje žádost všem 196 členským zemím o dopadení hledané osoby.

Pestrikov zjistil, že jeho jméno figuruje v tomto upozornění poté, co v červnu 2022 utekl z Ruska, čtyři měsíce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a požádal o azyl ve Francii. Pochopil, že má dvě možnosti – buď zajít na policii a přiznat, že po něm pátrá Interpol (a vystavit se riziku uvěznění), anebo se skrývat. To ale znamená, že „si nemůžete pronajmout byt a vaše bankovní účty jsou zablokované“, což se mu stalo.

„Žijete v ustavičném napětí. Policie může kdykoliv vpadnout do vašeho domova. Cítíš se jako krysa zahnaná do kouta. Je to stres, nervy, tlak, bezpráví, které tě drží a které rozbíjí rodiny,“ vylíčil. Kvůli bezpečnosti jeho dcera a její matka raději odjely do jiné země.

Pestrikov býval spoluvlastníkem velkých oceláren v Rusku, které byly zprivatizovány v 90. letech. Tvrdí, že v měsících před ruskou invazí na Ukrajinu na něj členové vlády vyjeli nátlak, aby přestal prodávat do ciziny a dodával výrobky pouze na ruský trh. Nevadilo mu jen to, že má výrobky prodávat za snížené ceny, jak požadovala ministerstva, ale šlo i o morální problém: „Nikdo se nechce ani nepřímo zúčastnit výroby toho, co slouží k zabíjení lidí.“

Odmítnutí podřídit se příkazům spolu se skutečností, že jeho žena tehdy byla ukrajinskou občankou, vedlo podle Pestrikova k zestátnění jeho firem a k jeho vyšetřování, pod záminkou finančních deliktů. Po útěku do Francie se obával, že by jej Kreml mohl pronásledovat i tam, a tak se spojil s Interpolem, kde se dozvěděl o ruské žádosti o zařazení jeho osoby na seznam hledaných. Rozhodl se tuto žádost napadnout u nezávislé kontrolní komise Interpolu (CCF).

Poté, co Pestrikov prožil skoro dva roky jako hledaná osoba, CCF dospěla k závěru, že jeho případ je politický. Podle dokumentů byly informace poskytnuté Ruskem „všeobecné a šablonovité“ a předpokládaný trestný čin nebyl dostatečně prokázán. Žádost o zatčení Interpol zrušil.

Až únik údajů umožnil udělat si úplnější obrázek o stížnostech na zneužívání. Soubory ukazují, že v posledních deseti letech si přinejmenším 700 lidí, po kterých pátralo Rusko, stěžovalo CCF a přinejmenším 400 z nich uspělo.

„Historicky je Rusko jedním z hlavních pachatelů zneužívání červených oznámení,“ tvrdí britský advokát Ben Keith. Myslí si, že snahy Interpolu zabránit zneužívání nebyly úspěšné, jak svědčí stálý příliv jeho klientů, ať už politicky pronásledovaných, nebo obětí pokusů o neoprávněné převzetí jejich firem. Mezinárodní právník Jurij Nemec říká, že ví o mnoha případech, kdy se na seznam hledaných osob dostali Rusové protestující proti válce. „Systém není složité obalamutit,“ tvrdí.

Rusko podle uniklých informací žádalo o „jakoukoliv užitečnou informaci“ o novináři Armenu Aramjanovi, který utekl do Arménie a pak do Německa po odsouzení za reportáže o studentských protestech v lednu 2021 proti zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného, který zahynul ve vězení v roce 2024. Interpol také poslal Moskvě informace o Navalného spolupracovnici Ljubov Sobolové či o přeběhlíkovi Glebovi Karakulovi, kapitánu ruské ochranky ústavních činitelů, který z Ruska utekl. Údaje svědčí o tom, že ještě předloni 90 procent ruských žádostí hladce procházelo vstupní kontrolou, zatímco komise CCF zamítala přibližně polovinu ruských žádostí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}