Aktual.: 4.04.2025 08:56
Brusel – Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině, uvedl v Bruselu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf francouzské diplomacie v sídle NATO hovořil po boku britského ministra zahraničí Davida Lammyho. Podle Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu. Právě Británie a Francie tvoří základ takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny.
„Naši partneři z koalice ochotných pracují na tom, aby dosažený mír na Ukrajině byl trvalý. To znamená, aby existovala silná ukrajinská armáda,“ řekl novinářům Barrot. Velitelé francouzské a britské armády budou podle Barrota dnes jednat v Kyjevě.
„Naším hlavním problémem nyní je, že Vladimir Putin prokrastinuje. Naším cílem je vytvořit tlak na Putina, aby usedl k vyjednávacímu stolu,“ dodal francouzský ministr na začátku druhého dne jednání šéfů diplomacií NATO. Podle Barrota nyní ruský prezident nejeví ochotu k uzavření příměří.
„Putin stále váhá, mohl by přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu,“ doplnil svého kolegu britský ministr Lammy. „Vidíme vás, Vladimire Putine, víme, co děláte,“ dodal.
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Součástí koalice je i Česká republika. Ministři obrany koalice ochotných by se měli setkat k dalším diskusím již příští čtvrtek právě v sídle NATO.
Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při příchodu na dnešní jednání podle agentury Reuters řekla, že spojenci v NATO jsou na cestě utrácet více než tři procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek v Bruselu na úvod zasedání uvedl, že členské země, včetně USA, by měly své obranné výdaje zvýšit na pět procent HDP.
Dnešního dopoledního jednání v sídle NATO se zúčastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle norského ministra zahraničí bude tématem schůzky zejména to, jak lépe spolupracovat v Evropě. Norsko není členem Evropské unie, nicméně je intenzivně zapojeno do veškerého úsilí o navýšení výdajů na obranný průmysl a posílení obranyschopnosti Evropy.
„Panuje shoda, že toho musíme dělat více. Nejen ale investovat více, ale i investovat chytře,“ uvedl Jonas Gahr Störe. Vydávat pět procent HDP na obranu je podle něj vysoká ambice, takové výdaje nemají ani Spojené státy. Vše ale směřuje k tomu, že na summitu v Haagu, který se koná na konci června, bude stanoven nový cíl, dodal norský ministr. Všeobecně se spekuluje o tom, že by mělo jít o 3,5 procenta.
„NATO je náš přirozený partner. Naše kolektivní obrana je založená na NATO,“ řekla novinářům Kallasová. Důležité podle ní bylo čtvrteční ujištění šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že USA jsou si vědomy svého závazku k NATO. „Říkal rovněž, že evropské země musí být silnější, a to přesně děláme,“ dodala Kallasová. Rubio podle ní své spojence rovněž ujistil, že Spojené státy nebudou dělat žádné ústupky, pokud jde o „červené linie“ Ukrajiny a Evropy. Mezi ně patří například i to, že žádná jednání o Ukrajině se nesmí odehrát bez Ukrajiny, a také, že Evropa, které se to týká, musí se vším souhlasit.
