Svou moudrost projevoval alamoun ve svch spisech i praxi, a pro svou schopnost radit a eit spory byl iroce vyhledvn. Ti, kdo hledali radu, si mohli bt jisti, e u nj ji najdou. Sm sob, ve svm osobnm ivot, si vak alamoun pli dobe poradit nedokzal, a nebyl ani pli astn. ivot si komplikoval rozshlm harmem zahrnujcm eny rznch nboenstv, sklonem hromadit bohatstv, ale i nedostatenm asem vnovanm vchov svch syn. Jeho krlovstv se tak kvli sporm mezi jeho syny krtce po jeho smrti rozpadlo.
alamounv paradox tuto skutenost zobecuje. k, e schopnosti lid radit i pomhat s eenm problm druhm a schopnosti radit i pomhat sami sob, bvaj tm vdy podstatn odlin. Druhm lidem, pi troe empatie, vtinou poradit dokeme, poradit sami sob vak neumme.
Jan Urban
|
Pkladem je situace, kdy jasn vidme, e vztah dvou lid je ji natolik toxick, e by v zjmu obou bylo jej co nejdve ukonit. Sami vak v podobnch vztazch asto zstvme a do hokho konce. Tot se mnohdy tk i naich nepli rozumnch i odpovdnch finannch rozhodnut.
Vsledky experiment
Odlin schopnosti lid radit sob a druhm byly dokzny i experimentln. Amerit psychologov Grossman a Kros provedli ped nkolika lety pokus, ve kterm byly dv skupiny lid postaveny ped potebu eit stejn osobn problm. U jedn skupiny lo o problm, kter se bezprostedn tkal jich samch, u druh o problm lid v jejich okol. Experiment jednoznan potvrdil platnost alamounova paradoxu. Problmy druhch dokou lid eit rozumnji neli tyt problmy, kter jsou jejich vlastn, konstatovali jeho autoi.
V navazujcch pokusech si psychologov poloili otzku, zda se rozdly v moudrosti, se kterou lid dokou eit sv vlastn problmy a problmy druhch, mn s jejich vkem a zkuenost. Schopnost eit sociln problmy bv toti asto chpna jako schopnost, kter s vkem roste.
Vsledky tchto pokus ukzaly, e sociln moudrost, zaloen na zkuenosti, se sice s vkem trochu zvyuje, pi een svch osobnch problm i konflikt selhvaj vak star lid tm stejn, jako mlad.
Piny alamounova paradoxu
alamounv paradox m vce pin, tou hlavn je, e radit sob a radit druhm jsou dv rzn vci. Dokumentoval to na sob ji sm alomoun, kdy napsal: Ten, kdo miluje mnoho en, nen moudr. Sm se vak dajn oenil se sedmi sty manelkami.
Dvodem tohoto paradoxu je, e pi rozhodovn o svch vlastnch problmech propadme podstatn vce emocm, pod jejich vlivem kvalita uvaovn a rozhodovn kles. Tot a v jet vt me plat i o stresu. Je to i dvod, pro psychologie rad, abychom v emocionln vypjatch i dokonce vrazn stresujcch situacch dn dleit i dlouhodobj rozhodnut nepijmali.
Emoce a stres vedou pedevm k tomu, e pod jejich vlivem nejsme schopni vzt v vahu vechna een, kter se v na situaci nabzej. Uvaujeme ernoble, zamujeme se spe na detaily, ztrcme nadhled i schopnost vidt udlosti v irm kontextu a del asov perspektiv. asto tak ztrcme i schopnost rozpoznat okolnosti, kter jsou v naem rozhodovn nejdleitj. Podobn mme vtinou i sklon brt si urit udlosti osobn, a to i tehdy, kdy nijak osobn mnny nejsou.
Ve vypjatch situacch mohou bt nae emoce dokonce tak siln, e jakoukoli schopnost rozumn uvaovat doasn ztrcme. Nae mylen ztuhne a tm se zastav.
Jak se psoben alamounova paradoxu zbavit
alamounv paradox je svrznou mylenkovou past. Je z n vak niku. Prvm pedpokladem, e si jeho psoben pipustme. Tedy e si piznme, e een vlastnch problm bv sloitj ne een problm druhch, a kdy hledme tato een jen ze sv vlastn a zpravidla i okamit perspektivy, nebvaj nae een nejlep.
Druhm zpsobem, jak tomuto jevu elit nebo jej dokonce vyut ve svj prospch, je, e se od svho pohledu na problm i komplikovanou situaci tak trochu distancujeme. Tedy e svj pohled odosobnme a vykrome mimo sebe sama. To, co v dan situaci pli nepomh, je naopak snaha se v zjmu een sv situace ponoit do sebe sama jet vce.
Distancovat se od svho pohledu na vc nen snadn. Pipomn to trochu holie, kter se sna sm sebe osthat. Existuj vak techniky, kter mohou pomoci.
1. Rada pteli
Nejjednodu technika spov v tom, e si pedstavme, e problm, jeho een hledme, nen n, ale naeho ptele, ktermu bychom rdi pomohli. Zamyslme se proto nad tm, co bychom mu, pokud by se dostal do podobn situace, nejlpe doporuili.
een, kter mu na zklad tohoto zamylen navrhneme, se bude velmi pravdpodobn odliovat tm, e vezme v vahu ir okruh okolnost i monch krok, a zahrne i pohled z vce stran. Bude tak velmi pravdpodobn i rozumnj a mn emocionln ne een, se kterm bychom pili jen pro sebe.
2. Porada se svm budoucm j
Variantou ve uvedenho postupu je poradit se o nejlepm zpsobu, jak urit problm i situaci eit, se sebou samm. Nikoli vak se sebou samm v souasnosti, ale se svm budoucm j. Svho budoucho j se meme zeptat napklad na to, jak ze sv perspektivy n souasn pohled vid, jakmu een by s pihldnutm k naemu dalmu vvoji dal pednost apod.
Nae budouc j, se kterm se o sv souasn situaci radme, si meme pedstavit jako sebe po nkolika letech, ale i sebe v pokroilm st, kdy se zamlme nad svm ivotem, a zvaujeme, jakmu rozhodnut bychom z tohoto pohledu dali pednost.
Vhodou tto metody je, e nae budouc j je schopn lpe posoudit nae dlouhodob poteby i sklony. Souasn je vak schopno se odpoutat od tunelovho i zenho vidn, ve kterm se pi sv snaze o een svho souasnho problmu nachzme.
Pedpokladem metody je, e se roli svho budoucho j nesname ztlesovat sami. Myslit bychom mli jako poslucha, tedy pedstavit si, jak by nae problmy znly jinmu, moudejmu lovku. K popism sv souasn situace bychom nemli pipojovat ani dn emoce: to, co hledme a co si od porady se svm budoucm j slibujeme, jsou een, nikoli zpsob, jak sv emoce ventilovat. Pot bychom se mli snait si pedstavit, co by nm druh strana doporuila.
Rozhovor se svm starm j tak me vypadat napklad takto:
- (J): Stle astji se mi stv, e ve sv prci narm na problmy, pi kterch obas ztrcm i sv sebevdom. Uvauji tak o tom, jestli bych se neml vnovat nemu jinmu.
- (M budouc J): Dvodem, pro se nect zcela sebevdom, je to, e jsi jet nezskal dostatenou zkuenost. Byl jsem jako ty, udlal jsem mnoho chyb, a nkter z nich m obas i vydsily, ale nakonec, kdy jsem vytrval, byl jsem lep a lep a zskal jsem i daleko vy sebevdom. Oblastem, ve kterch si nejsi dostaten jist, se mus vnovat, jedin, co potebuje, je vak na n vynaloit vce asu a sil.
3. Psan denku
Tet metodou k zskn osobn alamounsk moudrosti je psan denku. Metoda spov v tom, e si zapisujeme ve podstatn, co ns potkalo, ale sousteujeme se jen na fakta. Denk bychom proto nemli pst s pedstavou, e se sname nkoho pobavit. Sv zitky bychom mli uvdt pesn.
Pot, co urit text napeme, bychom ho mli nechat njakou dobu, napklad nkolik tdn, odleet. A k tomu dojde, mli bychom se oprostit od ruivch vliv a denk si v klidu pest, tak jako bychom etli romn napsan z pohledu prvn osoby. Pot bychom se mli zeptat sami sebe, co bychom hlavn postav poradili.
K lepmu vystoupen ze sebe sama nm me pomoci i to, kdy si zapisujeme text ve tet osob nebo pouijeme pi ten denku program pro pevod textu do podoby ei.
Negativa a pozitiva paradoxu
alamounv efekt m sv negativn i pozitivn strnky. K tm prvm pat, e nae schopnost poradit si s eenm nkterch socilnch i osobnch situac vetn tch konfliktnch nen v dsledku emoc, kter je provzej, pli vysok, a e to plat i tehdy, kdy si u druhch jejich chyby v podobnch situacch jasn uvdomujeme. Neplat bohuel ani ren, e s vkem pichz moudrost.
K tm pozitivnm pat, e se vlivu alamounova paradoxu lze vyhnout. Vtinou toti posta, dvat se na sebe sama as od asu oima druhch.
