Aktual.: 14.04.2026 21:31
Praha – Projednávaný zákon o regulaci cen pohonných hmot umožní vládě reagovat i tehdy, pokud to budou vyžadovat důsledky mimořádné tržní situace, řekla dnes poslancům ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Nelze vyloučit to, že i když napětí na světových trzích opadne, koncové ceny pro zákazníky neklesnou, protože je prodejci budou uměle udržovat dál. Proto vláda podle Schillerové potřebuje legislativně silný nástroj, a tím je právě projednávaný zákon, uvedla, když Sněmovně návrh zákona představovala. Označila to za klíčové zejména v těchto dnech.
Sněmovna i přes kritiku a nesouhlas opozice stvrdila, že může zákon projednávat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Ministryně uvedla, že kdyby vláda předložila zákon ke schválení standardním postupem, nebylo by možné ho i při nejlepší vůli přijmout včas. Dnes dopoledne v rozpočtovém výboru upozornila na to, že dosud vydané cenové rozhodnutí platí jen do konce dubna.
Opozice na adresu návrhu zákona nešetřila kritikou. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob hovořil o socialistických experimentech. „Dnes mimořádná situace, zítra důsledky, pozítří standardní nástroj. To je přesně ten mechanismus, kterému se říká plíživé rozšiřování státní moci,“ řekl Jakob.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib poukazoval na případy čerpacích stanic, které kvůli dosavadní cenové regulaci přestaly pohonné hmoty prodávat. Obvinil vládu z toho, že v důsledku jejích kroků dostupnost pohonných hmot naopak klesá. Chtěl například vědět, zda má stát připravené kompenzace za ztráty obchodníků.
Poslanci už k vládnímu návrhu začali předkládat své pozměňovací návrhy. Pokud se k nim přihlásí, bude se o nich na závěr hlasovat.
Poslanci STAN navrhují kromě jiného, aby k opakovanému vydání cenového výměru potřebovala vláda souhlas Sněmovny. Současně s tím navrhují zkrátit platnost jednoho cenového výměru na tři měsíce. Také chtějí zpřesnit, že vláda bude moci cenu regulovat jen kvůli mimořádné situaci, a nikoli tehdy, když to vyžadují důsledky takové mimořádné situace. Je to podle nich neurčitá formulace, která umožňuje široký výklad.
Také skupina lidoveckých poslanců v čele s Marianem Jurečkou navrhuje zkrátit dobu platnosti výměru nejvýš na 90 dní. Vláda by ho mohla jednou opakovat, ale ke třetímu vydání by rovněž potřebovala souhlas Sněmovny. Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného je navrhovaná doba platnosti 12 měsíců jen těžko odůvodnitelná. Zkrácení doby a schválení Sněmovny označil za základní podmínku pro to, aby klub strany mohl uvažovat o podpoře zákona.
Lidovci také chtějí, aby si vláda nejprve musela vyžádat stanoviska od ministerstev financí a průmyslu nebo od antimonopolního úřadu a Správy státních hmotných rezerv. V dalším návrhu chtějí, aby vláda musela své rozhodnutí zdůvodňovat alespoň v zákonem stanoveném rozsahu. Navrhují také zpřesnit, kdy může vláda proti cenám zasáhnout, a to hlavně za situace jejich skokového růstu, omezení nabídky nebo například zjevně nepřiměřeným nárůstem marží.
Výbor doporučil schválit nový zákon o regulaci cen pohonných hmot
Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit vládní návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot. Dolní parlamentní komora ho má projednat ve stavu legislativní nouze ještě dnes. Tento režim umožňuje schválit návrh zákona i za jeden den, a to včetně případných pozměňovacích návrhů. Výbor navrhl, aby Sněmovna ukončila projednávání zákona nejpozději dnes ve 22:00.
„Tento model není žádným experimentem,“ řekl členům výboru vrchní ředitel sekce finančního řízení a auditu ministerstva financí Jiří Fojtík. Zdůraznil, že nejde použít na jinou komoditu, než jsou pohonné hmoty. Poukázal na to, že jde o obdobnou cestu, jakou zvolila bývalá vláda v roce 2022 kvůli rostoucím cenám elektřiny a plynu. Bez přijetí zákona by podle něj byla pomoc státu pomalejší a méně účinná.
„Je to investice do budoucí odolnosti ČR,“ řekl Fojtík. „Jde o to, aby každá budoucí vláda měla v rukou robustní a operativní nástroj, který dokáže v nejistých časech ochránit občany a firmy před dopady, které sami nedokážou ovlivnit,“ dodal.
Zástupci opozice ve výboru měli k návrhu výhrady. Například Věra Kovářová (STAN) míní, že situace není tak naléhavá, aby poslanci museli zákon řešit ve stavu legislativní nouze. Poukazovala na to, že návrh obdrželi v pondělí odpoledne a hned další den dopoledne už ho musí projednávat ve výboru. Řekla také, že každodenní vyhlašování cen nepovažuje za efektivní.
Také předseda klubu TOP 09 Jan Jakob měl výhrady vůči rychlému schvalování. „Nenastala jedna jediná okolnost, která by tento stav umožňovala,“ míní Jakob. Zákon podle něj také přinese nižší právní ochranu podnikatelům.
Postup vlády odmítla i zástupkyně Pirátů Jana Patková. Podle ní si vláda jen rozšiřuje svoje kompetence. S argumenty opozice nesouhlasil ekonom Miroslav Ševčík z klubu SPD. Podle něj se dal materiál nastudovat a poslanci měli čas se s ním seznámit.
Ministryně Schillerová stav legislativní nouze hájila. „Osobně se domnívám, že podmínky pro legislativní nouzi jsou naplněny, že tady hrozí hospodářské škody,“ řekla po jednání novinářům. Poznamenala, že před regulací některé marže u pohonných hmot představovaly podle zjištění ministerstva 6,57 Kč až deset korun. „To přeci jsou dopady na naše domácnosti, na naše rodiny, na naše firmy,“ zdůraznila.
Ministryně členům výboru vysvětlovala nutnost rychlého postupu tím, že vydané cenové rozhodnutí vlády platí jen do konce dubna. Kabinet ho přijal jako opatření obecné povahy na počátku dubna s platností do konce měsíce. Ministerstvo financí stanovilo nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
